Královští dělostřelci oslavili 300 let od založení

03 Čvn Královští dělostřelci oslavili 300 let od založení

Britští královští dělostřelci (The Royal Artillery) oslavili 26. května 300 let od založení a my měli tu čest být u toho. Díky přátelům z The Garrison jsme měli možnost vidět královnu a zapojit se do střeleb z historických houfnic v rámci velkolepých oslav, které proběhli na vojenském cvičišti na Salisburských pláních u dělostřelecké základny Larkhill.

Z Prahy jsme tentokrát letěli na lehko letadlem v úterý 24. května, abychom si na letišti půjčili letadlo a v noci dorazili na základnu Královského dělostřelectva Larkhill, kde jsme v garážích Garrisoňáků byli ubytováni. Během středy jsme pak klukům pomáhali s instalací statické expozice dělostřelectva od napoleonských válek po současnost. Obzvláště zabrat nám dalo uvedení 3.7 cm protiletadlového kanonu do palebné pozice. Pro neznalé, jedná se o takový „britský Flak“ s velmi specifickým způsobem sklápění jeho čtyřnohé lafety. Přenášení, popotahování, zvedání a ovládání děl byla tvrdá a těžká práce odměněná takovým tím krásným pocitem, že si vyzkoušíte a osaháte něco, co doma nemáte a jen tak mít nebudete. Namátkou nám velkou radost udělal třeba titěrný dvouliberní rychlopalný protitankový kanon, který naši protitankoví dělostřelci používali na začátku války, či jeho většího bratra mamutí sedmáctiliberka, která byla rovněž ve výzbroji protitankového oddílu naší obrněné brigády.

Oficiální část oslav proběhla ve čtvrtek a navštívila je i její veličenstvo královna Alžběta II., která je zároveň velitelem Královského dělostřelectva v hodnosti Captain-General of The Royal Regiment of Artillery. Nutno podotknout, že královna není jen ceremoniální a oficiální velitel, Alžběta II. se totiž během 2. světové války aktivně zapojila do služby v Pomocných ženských sborech (Auxulary Teritorial Services) a přispěla tak v uniformě k britskému válečnému úsilí.

Královnu, která přilétla vrtulníkem, vítaly salvy z šesti prvoválečných 18 liberních houfnic, které obsluhovali příslušníci The Royal Horse Artillery v přehlídkových uniformách. Královna provedla přehlídku nastoupených jednotek, mezi kterými byli zástupci většiny složek Královského dělostřelectva s technikou, mladí dělostřelci ve slavnostních uniformách i dělostřelecká hudba. Pochodový dril a bezchybnost ceromoniálu jsme ocenili obzvláště z toho pohledu, že se nejednalo o žádnou ceremoniální jednotku, ale o normální příslušníky bojových útvarů. Neopakovatelným zážitkem bylo vidět 6 historických houfnic tažených koni s jízdními dělostřelci v sedle, kterak tryskem projíždějí kolem tribuny a zdraví královnu, následování samohybnými i taženými děly ze současné výzbroje královských dělostřelců. Oficiální ceremoniál ukončil ostrý výstřel šesti samohybných houfnic SA90 ráže 155 mm a výbuchy granátů v dáli na dopadové ploše.

Trochu nás mrzelo pomyšlení, jak by podobný ceremoniál vypadal as u nás. Salva na dálku odpalovaných „pozdravných houfniček“ pražského posádkového velitelství, kterou sem tam naše armáda používá je spíše pro dělostřelce ostudou, nehledě na další aspekty přerušovaných a znovu hledaných tradic naší armády.

Program oslav pak dále pokračoval oficiálním obědem s královnou, turnajem v dělostřelecké štafetě mezi jednotlivými pluky a hlavně živými ukázkami historické výzbroje The Royal Artillery. Do těch jsme se jako spolehliví a vycvičení dělostřelci zapojili v rámci ukázky 105 mm pack howitzer ze 60. let a hlavně jako obsluha 25 pdr „airborne“ houfnice. S touto specialitou vyvinutou na konci války pro leteckou přepravu a zvláštní zlamovací lafetou pro střelbu v horních úhlech, kterou běžná pětadvacetiliberka neumožňuje, jsme se účastnili střeleb před hlavní tribunou. Zážitek sám o sobě je

vidět čtyři střílející pětadvacetiliberní kanonové houfnice v různých provedeních včetně samohybky Sexton, dvě americké 75 mm pack howitzer s airborne obsluhou, těžkou 5.5 inch howitzer či 3.7 AA při střelbě na tanky. Zbytek dne pak byl určen oslavě s vojáky přímo na cvičišti, která byla ukončena ohňostrojem a ukázkou druhoválečného 150 cm světlometu.

Do odjezdu nám zbývali ještě dva dny a tak jsme v pátek krom úklidu techniky navštívili ještě tankové muzeum v Bovingtonu a v sobotu několik megalitických památek v hrabství Wiltshitre, vesnici Aldbourne, kde byla za války umístěná Rota E, 506. Parašutistického pluku 101. Výsadkové divize známé jako Bratrstvo neohrožených a letecké muzeum RAF v Hendonu.

Na závěr nezbývá než poděkovat klubu The Garrison a obzvláště našemu velkému kamarádovi Keithu Brigstockovi, který celou historickou část neúnavně řídil.

« z 2 »