Koňské plynové masky v letech 1933 – 1938

14 Čvn Koňské plynové masky v letech 1933 – 1938

Jaroslav Špitálský

V průběhu Světové války velmi často docházelo k použití chemických zbraní. Proti těmto „novým“ bojovým prostředkům zpočátku neexistovala účinná ochrana. K likvidaci protivníka byly především využívány průmyslové škodliviny, v pozdější době nahrazené cíleně vyvinutými látkami jako například Tabun, Soman, Sarin a VX. Poměrně často docházelo i k použití chloru, který se přeléval po bojišti jako hustá mlha, vléval se do zákopů a leptal měkké sliznice. Do těla vnikal dýchacím ústrojím a ničil respirační cesty. Další hojně užívanou bojovou otravnou látkou se stal Yperit.

Použití bojových otravných látek si vyžádalo značné množství lidských životů. Mimo lidí na bojišti umírali i zvířata. Nejen pro lidi, ale i pro zvířata se začaly vyvíjet ochranné prostředky – plynotěsné holubníky či ochranné masky pro psy a koně.

Ve třicátých letech vrchní velení čs. branné moci předpokládalo, že v příští válce bude hojně užito otravných bojových látek. Vývoj ochranných prostředků pro psy a koně však poněkud zaostal. Počátkem roku 1935 Vojenský chemický ústav (VCHÚ) pracoval na konstrukci plynové masky pro koně podle německého vzoru. Ke studiu byl současně objednán i anglický vzor tohoto typu masky.

V této době každý jezdecký pluk disponoval dvanácti improvisovanými plynovými maskami pro koně. Jejich konstrukce vycházela z masek užitých za Světové války. Improvisované masky sloužily výhradně k výcviku a jejich počet byl nedostatečný. U každé čety byly potřebné nejméně tři improvisované koňské masky, což činilo 45 masek pro pluk. Takovéto množství by dovolovalo plynulý výcvik i při nasazování masek nejen klidným, nýbrž i živějším a plašším koním.

Na základě praktických zkušeností, se značně rozcházely názory na účinnost improvisovaných masek proti bojovým otravným látkám, jejich balení na sedlo a navlékání koni na hlavu. Pro představu uvádím několik důvodů, které svědčily o nedostatečnosti tohoto ochranného prostředku:

  1. Maska byla neustále naplněna senem (seno plnilo funkci filtru). Takto naplněná maska tvořila obsáhlý neskladný vak, který byl nepraktický a těžko balitelný na sedlo. V případě potřeby (chemického útoku) nebyla záruka rychlého obstarání sena.
  2. Kůň v masce dýchal těžko, jelikož vzduch obtížně prosakoval tkaninou.
  3. Absence ochrany očí koně.
  4. Nauzděnému koni plnou uzdou se maska obtížně nasazovala.
  5. Maska úplně nepřiléhala, plyn do ní vnikal, tudíž spolehlivě nechránila.

U Jezdeckého pluku 1. Jana Jiskry z Brandýsa při praktických zkouškách v roce 1933, byl kůň bez masky zaveden do plynové komory silně zamořené slzotvorným plynem. Dvacet minut stál klidně, pak se začal olizovat. Po vyvedení z plynové komory se klidně pásl a nejevil žádných abnormálních známek a ani na očích nebyly pozorovány zřejmé změny. Pak následovala další zkouška, kdy se do plynové komory zavedli dva koně. Jeden s improvisovanou maskou a druhý bez masky. Asi po patnácti minutách jevili oba koně neklid způsobeným zhoršeným dýcháním koně s maskou, který svou nervozitu zřejmě přenesl na koně druhého. Přesto oba koně zůstali v plynové komoře přes 30 minut. Při bližším ohledání se zjistilo, že koni s maskou byla příliš stažena páska přes nozdry a zvíře se dusilo.

Improvisovaná maska byla určena pro oduzděné koně. Dala se však použít i pro nauzděné, ale v tomto případě nebylo možné koně ovládat otěžemi. Aby toto bylo možné, muselo by dojít k úpravě masky, tak že by v ní byl zhotoven výkroj pro otěže, čím by se ale snížila funkčnost masky samotné.

 Obr. Úprava masky pro otěže.

Další zkouška spočívala v porovnání funkčnosti masky vyplněné navlhčeným a suchým senem. V obou případech byl výsledek stejný. Během zkoušek se však pracovalo výhradně se slzotvorným a naprosto neškodným plynem. Proto bylo navrženo, aby Vojenský chemický ústav vyzkoušel dosavadní improvisované koňské masky za použití dusivých a otravných plynů. S výjimkou Yperitu, před kterým koně neochránila žádná maska.

Závažným problém se jevil při užití masky v mrazu, kdy se předpokládalo, že vlivem srážejících par, které kůň vydechuje, plátno masky navlhne a následně zmrzne, čímž se zvířeti značně ztíží dýchání.

V roce 1933 neexistovaly vhodné (především účinné) filtry pro instalaci do improvisovaných koňských masek. Z tohoto důvodu vznikl návrh na vyzkoušení následujícího zařízení – do masky se měla upevnit krabička s otvory, opatřená občerstvující hmotou (mentholem). Tím se mělo dýchání zlepšit a zároveň dojít k neutralizaci do masky vniklého plynu. Krabička měla sloužit i jako ochrana proti kousání koně do vnitřního obalu pláště masky a také měla zamezit vchlipování masky do nozder koně během nadechnutí.

Obr.  Krabička s mentholem ke zlepšení funkce masky.

Dalším nevyřešeným problémem se stala ochrana očí koní. Zde si dovolím citovat tehdejší názor: Ač žádný stát nezavádí ochranu očí koňských, bude záhodno otázkou touto se zabývati. Jest málo států, které vydaly statistiku raněných a oslepených koní bojovým plynem. Jisto však jest, že procento oslepených koní bylo značné, vzhledem k tomu, že by bylo pozdě zabývati se touto otázkou až dle smutných poznatků příští plynové války, proto je třeba připojiti ke koňské masce brýle, což nemůže býti pro jejich jednoduchost nákladné.

 Obr. Náčrt úplné, zlepšené, improvizované koňské masky.

Na základě praktických zkoušek jezdecké pluky zaslaly návrhy k zlepšení improvisovaných koňských masek. Připomínky Jezdeckého pluku 4., Jezdeckého pluku 8. Knížete Václava Svatého a Jezdeckého pluku 9. se týkaly nejen samotné úpravy masky, ale i jejího uložení. Důraz se kladl na to, aby maska byla rychle při ruce a zároveň chráněna proti nepříznivému počasí zvláštním plátěným pouzdrem. U koní jezdeckých se osvědčilo připevnění pouzdra masky na levou jezdeckou torbu na napáječi. Protože pouzdro s maskou bylo k torbě připevněno samostatně pomocí zápinky, nepřekáželo při používání napáječe, ani při otevírání torby.

Při výcviku na povel „plyn“ si měl každý jezdec nejprve nasadit vlastní masku, pak odepnout řemen vedený napříč přes pouzdro koňské masky, následně rozepnout zápinky brašny, vyjmout masku a nasadit ji zručně a přiléhavě koni na hlavu.

Uložení brašny pro improvisovanou koňskou masku se mělo provádět následovně:

– U nosných koní bylo na nosném sedle několik vhodných míst, na kterých bylo možné pouzdro s maskou připevnit, avšak problematika nebyla v té době podrobně řešena.

– U koní tažných, mělo být pouzdro připevněno u kočího ve voze a to tak, aby měl masku po ruce, ne někde v kozlíkové bedně nebo mezi nákladem. Snad na dřevěné konstrukci vozu v boku od kočího. Na převozných kuchyních měly být obě pouzdra s maskami připevněna rovněž na kozlíku kočího.

Další připomínka se týkala senové náplně, kterou nebylo možné v masce pořádně zafixovat, stávalo se, že se sešine stranou a kůň dýchal jen přes dvě pytloviny. Bylo třeba použít jiných materiálů. Jednalo se například o hrubou vatu, cupaninu, zkrátka látky, jež bylo možné prošít, dlouho držely vlhkost, koni protivně nepáchly a daly se vyprat.

Konstrukcí ochranných masek pro koně se v následujících letech začaly zabývat nejen velké firmy mající zkušenosti s výrobou masek pro armádu, ale dokonce i jednotlivci. O čemž svědčí plynová maska na koně, kterou zkonstruoval Rudolf Berg z Prahy v roce 1931. Maska byla chráněná patentem (patentový spis č. 44586). Oproti improvisovaným maskám chránila celou hlavu koně, včetně očí a uší. Dokonce se podařilo vyřešit i připevnění otěží pro ovládání koně s nasazenou maskou.

Obr. Plynová maska pro koně, jíž konstruktérem byl Rudolf Berg.

Ve středu 19. srpna 1936 VCHÚ zaslal I. odboru MNO fotografie s technickým popisem koňské masky mající sloužit k mírovému výcviku (označení C-VCHÚ), s tím, že nevyhovuje plně požadavkům kladeným na masku polní a v budoucnu se nahradí vyhovující maskou. Odůvodnění vzniku této konstrukce znělo: Má-li býti mírovým výcvikem dosaženo co nejlepších výsledků, nesmí improvisace výcvikového materiálu překročiti určitých mezí vzhledem k materiálu polnímu. Improvisace jest sice přípustná, ale jen v určitých případech a zase jen v některém směru. Tak na př. u cvičných masek mohla by snad tato improvisace záležeti v jejich zhotovení z nějakého náhradního, laciného materiálu, rozhodně však upevňovací systém musí býti tentýž jako u materiálu polního. Není-li tomu tak, nedocílí se mírovým výcvikem plně žádoucího výsledku u mužstva pro obsluhu koní, t. j. rychlého a správného nasazení masky. Celkový výsledek mírového výcviku v takovém případě by záležel snad jen ve vštípení myšlenky mužstvu koně obsluhujícího, že jest potřebí pamatovati při nebezpečí bojových látek na ochranu jim svěřených koní.

    Aby mírový výcvik měl význam také pro samotné koně, jest nutno, aby následky vyplývající z používání takové cvičné masky, shodovaly se s následky vyvolanými maskami polními. Týká se to především nepříjemného pocitu v nasazené masce, vyplývající ze ztíženého dýchání, horšího rozhledu a těžší orientace, jakož i váhy samotného ochranného prostředku.

    Jelikož o nějaké definitivní polní masce pro koně v naší armádě není nám nic známo, pokusili jsme se o sestrojení takové masky, jež by ve spojení s filtrem obdobné náplně jako u filtru masek lidských vyhovovala požadavkům kladeným na polní masku. Ke konečnému tvaru, zřejmému z obr. 1 a 2, dospěli jsme po četných praktických pokusech přes celou řadu modifikací, z nichž předposlední jest na obr. 3. Její složitost a s tím spojené i jiné nevýhody, přiměla nás k úpravě na obr. 1 a 2.

Obr. Cvičná maska C-VCHU (obr. 1 a 3)

Nošení cvičné masky C-VCHU

Maska se nosila ve třech polohách a to: v poloze normální, v poloze vyčkávací a v poloze ochranné.

Poloha normální (obr. 4 a 5), v níž maska byla složena v ochranném obalu z nepromokavé látky a závěsnými popruhy zavěšena na zábradníku pochodové ohlávky po obou stranách spojky. Takovéto umístění masky se zdálo být nejvýhodnější ze všech zkoušených způsobů, protože maska nepřekážela při žádném úkonu, jako je např. krmení, napájení atd. Filtry se ukládaly přes jezdecké torby tak, že zápinky upínacích řemenů jezdeckých toreb se provlékly nosným košem na spodní ploše filtrového pouzdra. Umístění filtrů se zdálo nejvýhodnější, ale vyžádalo si přemístění přilby na pravou stranu koně za sedlo přes brašnu na podkovy. Tím však byla pravá strana koně zatížena více než levá, jelikož se měla zavést nová, lehčí přilba, neměl být v budoucnu váhový rozdíl žádný. Ochranné brýle byly připevněny závěsnými popruhy k čelence ohlávky, ale překlopeny za uši koně a připevňovací pružnou páskou v této poloze zajištěny.

Obr. Cvičná maska C-VCHU (obr. 4 a 5)

Poloha vyčkávací (obr. 6 a 7) do níž se maska přenesla jednoduše tím, že se zdrhovací tkanice ochranného obalu rozvázala, ochranný obal se přehrnul na rub a takto uvolněná maska se zavěsila zábradní páskou za podhrdelník pochodové ohlávky. Přenesení filtrů do této polohy se provedlo po uvolnění upínacích řemenů jezdeckých toreb tím, že se filtry nasadily na hlavu koně tak, aby dolehly na líce zvířete. V této poloze se zajistily jednak nátýlníkovým řemínkem ohlávky, který se zavázal přes nátýlníkový popruh nosných košů filtrů, dále rozepnutím karabinek popruhových nástavků do rámečků pochodové ohlávky a konečně podhdelníkovým popruhem, jehož zápinka se provlékla a zapnula do přezky zápřezku tohoto popruhu. Poloha ochranných brýlí se neměnila.

 Obr. Cvičná maska C-VCHU (obr. 6 a7)

Poloha ochranná (obr 2 a 8) – nejprve se uvolnily zábradní pásky, pak se maska přetáhla koni přes hubu a nozdry, popruhové nástavky se pomocí stiskacích knoflíků zapnuly na nánosník pochodové ohlávky, přičemž se přitáhl a zapnul podbradník a zábradní upevňovací páska. Tyto pásky se vedly pod pákovým udidlem. Přívodní dýchací hadice se uvolnila z podbradníkového popruhu a našroubovala se na šroubové hrdlo ventilové komory. Dýchací otvor filtru se uvolnil (stržením krycí pásky). Podle povahy boje plynem přiklopily se ochranné brýle na oči koně a délka připevňovací pásky se vhodně upravila přezkou na zkracování.

 Obr. Cvičná maska C-VCHU (obr. 2 a 8)

Způsob nošení cvičné masky VCHÚ a její umístění v poloze normální byl řešen jen vzhledem ke koním jezdeckým, jelikož se veškeré praktické pokusy konaly na jezdeckých koních Jezdeckého pluku 6. v Prostějově.

V pátek 11. prosince 1936 Vojenský technický a letecký ústav vyzval ideovou soutěží firmy Fatra, Chema, Techna, Eckhardt, Optimit, Viktorit, Horák a dodatečně Ocelový dům k předložení vzorku koňské protiplynové masky, za účelem podání informace o zájmu jednotlivých firem na řešení koňské masky a získání obrazu jednotlivých vzorků a způsobů řešení.

Ve čtvrtek 28. ledna 1937 se v kryté jízdárně Vysoké školy válečné sešla komise mající jednat o ochranných prostředcích pro koně před účinkem chemických bojových látek. Členy komise byli: gen. J. Dostál, plk. jezd. Fr. Bílík, pplk. gšt. O. Ondráček, pplk. jezd. K. Fialka, mjr. gšt. J. Kadainka, mjr. jezd. J. Charvát, mjr. vet. MVDr. V. Chládek, npor. vet. MVDr. J. Jílek a por. tech. zbroj. Ing. J. Špína. Před samotným jednáním byla předvedena protiplynová maska C-VCHÚ, improvisovaná ochrana dvojitým vakem, ochranné brýle, chránítka končetin, ochranná masť „V“ (Vilím) a pláštěnky proti postřiku zpuchýřujícími bojovými látkami. Během jednání o koňské masce a ochranných brýlích nebylo diskutováno, ježto jejich nová konstrukce byla ve stádiu řešení. Při úvahách o ochraně koní před postřikem zpuchýřujícími bojovými chemickými látkami se došlo k závěru, že je nutné pamatovat na protiletadlovou ochranu koní jak po stránce taktické, tak i technické. Další diskutovanou ochranou se stala chránítka končetin, ty dle zkoušek dobře těsnila a nesmekala se, ale pro potřebu v poli se zdálo vhodné užít ochranných mastí. Posledním probíraným tématem se stal střih pláštěnek, kdy bylo nutné vyřešit zvlášť ochranu celého koně bez jezdce a zvlášť ochranu jezdce, který by koně vedl na ruce pěšky. Také se měla upravit část pláštěnky chránící hlavu zvířete a to před očima, kdy se doporučoval užít průhlednější materiál.

 V úterý 2. února 1937 velitel Vojenského chemického ústavu pplk. Jaroslav Lažanský hlásil 2. oddělení I. odboru MNO stav vývoje a výroby ochranných pomůcek koní proti bojovým chemickým látkám: Hlásím, že dvě vzorkové ochranné pláštěnky pro koně byly již zhotoveny a odeslány 6. oddělení II. odboru MNO. Při jejich výrobě nemohlo býti použito pokynů MNO, neboť výnos došel k VCHÚ kdy již ochranné pláštěnky byly téměř hotovy.

    Pokud se týká výroby masek a brýlí pro koně, hlásím, že výroba masek byla již skončena na podzim loňského roku. Masky (bez brýlí) byly rozeslány k útvarům podle výn. MNO a podle rozdělovníku ZVV Brno.

    S výrobou brýlí bude započato ihned, jakmile civilní firmy dodají potřebný materiál pro výrobu, jehož nákup byl povolen výnosem MNO ze dne 18. 11. 1936. Vzhledem k tomu, že jde o nový materiál, na jehož speciální výrobu nejsou firmy zařízeny, lze předpokládati, že jeho dodání si vyžádá delší lhůty. Přesto však VCHÚ bude hledět k tomu, aby tento materiál byl co možná brzy dodán tak, aby pro letošní jarní asanační cvičení mohly býti koňské masky brýlemi doplněny.

 Ve dnech 17. a 20. února 1937 se konala u 4. oddělení hl. št. MNO porada o opatření ochranného plynového materiálu za účasti plk. gen. št. Krátkého, pplk. gen. št. Neswedy, mjr. gen. št. Šincla, mjr. gen. št. Švíglera, pplk. gen. št. Hrubiše a mjr. ing. Šmolíka. Plk. Krátký na začátku jednání prohlásil, že hlavní štáb plně uznává nutnost rychlého opatření ochranného plynového materiálu pro armádu, finanční prostředky vojenské správy jsou však omezené a jest nutno rozhodovati opatrně o jednotlivých požadavcích a realisovati objednávky pouze takových předmětů, které jsou naprosto nutné a vyzkoušené, aby se vynaložený finanční náklad co nejlépe využil. Jednotlivé body jednání se týkaly od ochranných masek až po kolektivní ochranu osádek bojových vozidel (konkrétně: plynové masky, filtry, ochranný kyslíkový přístroj, chlórové vápno, ochranné obleky, ochranné pláštěnky a přezůvky, detektory, ochranné pláštěnky pro koně, ochranné masti pro koně, kolektivní filtr, speciální lopatku pro rozhazování chlórového vápna, ochranné přezůvky pro koně, sirény, materiál pro impregnaci obuvi a oděvu, asanační mast, kolektivní ochranu pro ÚV – tanky již zavedené a obrněné vlaky). Ačkoli je zápis z jednání poměrně zajímavý, budu zde citovat pouze názory týkající se ochrany koní: Koňská maska – maska není dosud definitivně vyřešena. Zkouší se navržená škpt. Kutnohorským, která jest opatřena dvěma suchými filtry (C-VCHÚ). Mimo to byly vyzvány firmy vyrábějící filtry ku předložení prototypu koňské masky podle vlastního řešení. Porada souhlasí s návrhem II./6. odděl., aby maskou byl vybaven každý kůň a aby byla mimo to opatřena 20%-ní mob. záloha. Ochranná pláštěnka pro koně – podle výsledků zkoušek v Milovicích s rozstřikem Yperitu z letounu jest patrno, že kůň není chráněn proti účinkům zpuchýřujících boj. látek svojí srstí jak tvrdilo I./2. odděl. MNO a jest nutno jej chrániti pokrytím. Ochrana se řeší pomocí pláštěnky papírové, pokusy nejsou ještě skončeny. Porada souhlasí s návrhem II./6. odděl.MNO co se týče kvantitativní výbavy koní. Ochranná mast pro koně – tato mast jest totožná s ochrannou mastí pro vojáka, při praktických pokusech s rozstřikem Yperitu z letounu v Milovicích se osvědčila: Dobře chrání, při tom neomezuje pohyb koně. Ochranné přezůvky pro koně – protože se k ochraně nohou koní lépe hodí ochranná mast, porada se usnáší, že ochranné přezůvky pro koně nebudou zaváděti. Porada souhlasí s tím, aby bylo objednáno 100 párů těchto přezůvek za účelem pokusným.

 Ve středu 3. března 1937 mjr. vet. MVDr. Karel Švéda (drag. pluk 2.) měřil jaký odpor v dýchání snese kůň při různých pracovních podmínkách. Závěr měření zněl: Měření neúplné, je nutno znát množství vdechovaného vzduchu. V klusu již překročuje vždy uvedenou mez snesitelnosti (proto bylo upuštěno od dalšího měření po této stránce). Jak dlouho snese kůň bez obtíže takto přiškrcený vdecovací kanál nebylo měřeno. Je nutno voliti určitý průřez vdechovacích i vydechovacích kanálů a tyto proměřiti. Maska samotná neměla by klásti v klidu žádný odpor. Odpor je nutno registrovati, aby byl vystižen dech, zachycen počet vdechů a odečtení bylo možno zjistiti při každém vdechnutí a ne vzíti určitý střed.

 

Obr. Měření odporu v dýchání tažného koně provedené 3. března 1937.

Pro další zkoušky byl vyroben Registrační přístroj pro měření odporu. V principu se jednalo o dvě spojité nádoby. Na hladinu vody v jedné nádobě působila změna tlaku v masce – podtlak při vdechu a přetlak při výdechu, druhá hladina pak pohybovala plovákem. Plovák byl spojen se zapisovací jehlou, která zaznamenávala pohyb hladin (tlaků) na milimetrový papír natažený na dvou válečcích, které poháněl hodinový strojek.

Obr. Registrační přístroj pro měření odporu

Obr. Měření odporu dýchání v masce, fotografováno 2. června 1937

Ve čtvrtek 11. března 1937 byla na 2. oddělení I. odboru MNO svolána porada k posouzení koňských masek za účasti: brig. gen. Dostála (předn. I/2. oddělení), gen. vet. Dr. Hoška (předn. vet. skup.), plk. jezd. Bilíka (I/2. oddělení), pplk. jezd. Fialky (I/2. oddělení), mjr. jezd. Charváta (pom. esk. VŠV), mjr. děl. Novotného (II/6. odděl.), mjr. vet. Dr. Chládka (I/2.odděl.), škpt. děl. Rabocha (II/6.odděl.), škpt. jezd. Kutnohorského (VJÚ), npor. vet. Dr. Jílka (VTLÚ), npor. vet. Dr. Svěráka (VTLÚ) a ppor. ing. Špiny (VTLÚ). Předvedeny byly a na klidném koni vyzkoušeny čtyři masky se suchým a tři masky s vlhkým filtrem.

Masky se suchým filtrem: Nejlepší vzor měl dva filtry, uložené v brašně před sedlem. Hadice vedla přes týl a čelo k masce. Maska měla dva vydechovací ventily. Závěsy těsnění nebyly dokonalé. Gumová maska dalšího vzoru nebyla vhodně upravena, přívodní trubice se při nádechu ucpávala, zdálo se, že materiál z hlediska trvanlivosti nebude vyhovovat. Další vzory, opatřené též zorníky byly příliš masivní. U jednoho byly filtry umístěny na skráních, čímž se délka hadic značně zkrátila. Ochrana masek před prokousnutím nebyla dobře vyřešena. V průběhu rozpravy vyplynulo, že bude nutné vyzkoušet odpor použitých filtrů a jejich účinnost, vzhledem k různým bojovým látkám a k době, po kterou chrání. Doporučovalo se upravit závěsy masek podle posledního německého vzoru. Maska s příslušenstvím musela být co nejlehčí. Sliny nesměly stékat do vydechovacích ventilů. Pro pohotovost v nasazené masce mělo být možné snadné odepnutí filtrů od hadic nebo umístit na hadici regulační kohoutek, umožňující podle potřeby přístup vzduchu mimo filtr. Umístění filtrů na sedle nebo před ním vyžadovalo dlouhých hadic. Zdálo se vhodnější umístit je na skráni nebo, jak navrhl mjr. děl. Novotný v brašně zavěsit pod sanicemi koně. Padl i návrh nahradit filtr proplachovací lahví.

Masky s vlhkým filtrem: Nejlépe vyhovoval vzor VTLÚ, u něhož bylo dokonale vyřešeno těsnění. Masku nebylo třeba utahovat tkanicemi. Konstrukční problém však spočíval v nedokonale vyřešeném závěsu. Lépe navržený se zdál německý závěs, který mohl být trvale na ohlávce. Na čelní řemen se pak snadno dala maska upevnit a další upevnění masky po obou stranách spočívalo ve dvou krátkých pryžových závěsech k udidlu.

V pondělí 31. května 1937 se konala zkouška masky pro koně firmy Chema za přítomnosti mjr. vet. MVDr. Karla Švéda (drag. pluk 2) a MVDr. Jar.Kovaříka (obvodní lékař Olšany). Při nasazování masky zvíře nejevilo žádného zvýšeného odporu, počáteční nedůvěra k neznámému předmětu po malém uklidnění přestala. Maska dobře seděla, což se ověřilo pobytem koně v plynové komoře. Větší nedůvěru kůň projevil při nasazení masky s ochranou boltců a očí. Avšak i tato maska se dala dobře nasadit po uklidnění a uchlácholení zvířete. Během zkoušky se kůň nesnažil masky zbavit, choval se úplně klidně po celou dobu, tj. více než jednu hodinu.

 

Tab – 01

Obr. Koňská maska s těsněním pneumatickým.

Ve zprávě firmy Chema o postupu vývoje a pokusech s touto koňskou maskou bylo uvedeno: Podkladem pro řešení bylo nám: 1. – studium našich i cizozemských patentních přihlášek, 2. – studium literatury o koňské masce, 3. – podmínky stanovené VTLÚ a 4. – výsledky pokusů VChÚ v Bystrovanech. Rozhodli jsme se řešiti masku se suchým filtrem pro její jednoduchost, malé požadavky pro ošetřování a velkou kapacitu suchého filtru. Základní rozměry masky jsou výsledky kefalometrického měření koní. Toto bylo provedeno u drag. pl. 2 v Olomouci. Měření bylo nám podkladem pro vyhodnocení střední koňské hlavy. Tuto bereme za základ a považujeme ji za normální. K usnadnění konstrukce zhotovili jsme si sádrový odlitek normální koňské hlavy, jakož i odlitek horní čelisti. Tyto jsou nám podkladem pro konstrukci formy na zhotovení gumových reliéfů koňské masky. Kromě dat o spotřebě vzduchu daných VTLÚ, proměřili jsme si, jaké vlivy má různě veliký dýchací odpor ve fysiologii koně. Hlavně se nám jednalo o to, jak veliký odpor kůň snese bez obtíží při všech pracovních úkonech, abychom mohli stanoviti z toho vdechovací a vydechovací průřezy. K tomuto měření sestrojili jsme registrační přístroj na měření odporu a na měření vydechovaného množství. Od dalšího měření jsme upustili, jakmile jsme zjistili data potřebná pro konstrukci masky a pro krátkost času. Ježto měřením byla zjištěna data, o nichž nikde v literatuře není zmínky, budeme teď po předložení masky v měření pokračovati a o průběhu a výsledcích dovolíme si podati referáty. Poradcem po stránce fysiologických požadavků je nám mjr. vet. MVDr. Karel Švéda. Při technickém řešení z počátku těsnili jsme masku pneumaticky. V masce byly vytvořeny vzduchem plněné polštáře, jejichž reliéf byl přizpůsoben hlavě koně. Při dalších zkouškách bylo od pneumatického těsnění upuštěno, neboť docíleno týž výsledků prohloubením celé těsnící linie jako pružného sedla. Aby bylo těsnění dokonalejší, ale hlavně pro zmenšení škodlivého prostoru, vyřešili jsme dvě těsnící linie. Z nichž vnitřní ohraničuje škodlivý prostor a jde okolo nozder po povrchu horní čelisti, druhá těsnící linie jde od koutků tlamy přes horní patro čelisti šikmo vzhůru přes hřbet horní čelisti. Část těsnící plochy, ležící na patře čelisti je vyklenuta podle klenutí horního patra. Zmenšením škodlivého prostoru na nejmenší míru je nutné, ježto jak je vidět na diagramech, kůň se po klusu zdánlivě velmi rychle uklidní a dýchá krátkým povrchním dechem. Odpor při tomto dechu měřený je daleko menší než odpor při normálním dýchání, tudíž i spotřebované množství při jednom vdechnutí je malé, což by při velkém škodlivém prostoru přivodilo velmi rychle únavu koně. Při řešení masky jsme přihlásili k patentování: 1. způsob utěsnění masky pneumatickým vzduchem buď v jedné nebo ve dvou liniích, 2. zmenšení škodlivého prostoru vytvořením vnitřní těsnící linie okolo nozder, 3. uchycení masky obepnutím spodní čelisti a 4. vytvoření těsnící linie prohloubením v pružné sedlo. 

Obr. Kefalometrické měření Obr. Sádrové odlitky koňské hlavy Obr. Sádrové odlitky k vytvoření gumových reliéfů

 

                

Obr. Koňská plynová maska firmy Chema chráněná patentem č. 70703, v roce 1937.

Obr. Prototyp koňské masky „Chema“.

 V pátek 4. června 1937 ing. Jan Sigmund zaslal do VTLÚ prototyp koňské masky – DLCH-13353. Ing. Sigmund se v průvodním dopise omlouval za způsob zhotovení prototypu, ten nebyl vyroben z takové gumy, z jaké by byly masky sériové. Dále za nedokonalost vnějšího vzhledu, protože pro první kus si firma nemohla dovolit pořídit nákladné lisovací nástroje. Také ing. Sigmund zdůraznil, že při sériové výrobě bude reliéf dokonalejší, povrch hladší, úhlednější a především celá maska lehčí. Kovové části u prototypu byly zhotoveny z mosazi. U sériových masek se měly vyrobit hliníku či nerezavějící oceli. S vývojem této masky u firmy Chema jsme se seznámily v předchozích odstavcích, nyní předkládám tehdejší technický popis:

Plynová maska pro koně typu „Chema“ je konstruována se suchým filtrem.

1) Má vlastní masku (1), která se nasazuje pouze na horní čelist a chrání cesty dýchací. Je přizpůsobena úplně tlamě koně, takže škodlivý prostor je malý. Minimálního škodlivého prostoru je docíleno konstrukcí dvojí těsnící linie. Vnitřní linie (2) jde okolo nozder po povrchu horní čelisti, vnější těsnící linie (3) jde však mezi koutky tlamy přes patro šikmo vzhůru přes hřbet nosní. Vlastního těsnění je docíleno prohloubením reliéfu, čímž se vytvoří pružné sedlo, které se přizpůsobí tvaru tlamy.

    Na masce jsou namontovány dvě ventilové komory (4). Na těchto jsou nástavce (5) pro upevnění hadic (6) od filtrů na něž se hadice uchytí pákovým zařízením (7). Ventilové komory jsou vzájemně spojeny trubkou (8), jednak aby v případě, že jeden filtr je poškozen, mohl kůň dýchati oběma nozdrami, jednak pevně vyztužuje relief, takže při vdechnutí se nesmršťuje a nepřilne k nozdrám. Slouží zároveň jako držadlo při nasazování masky.

    Všechny průřezy vdechovací jsou totožné s průřezy hadic pro masky pro lidi, jsou však dva.

    Vdechovací odpor masky je prakticky neměřitelný – rovná se nule.

    Každá ventilová komora má samostatný vydechovací ventil (9). Membrána ventilu je slídová. Odpor ventilu je dán odporem vzpruhy a činí 6 – 10 mm v sl. Průřez ventilu je 38 mm.

    Část masky, která přijde do tlamy koně mezi řezáky obou čelistí je chráněna před prokousáním z obou stran dvěma plotnami z nerezavějící ocele.

    Upevnění masky je provedeno třemi řemeny. Jeden (10) jde po horní čelisti přes hřbet nosu čelo na týl a upevňuje se v zátylí. Ostatní dva (11) jdou po stranách hlavy a jsou připevněny na kožené nosiče filtrů (12). Uchycení masky je pevné i při neklidu koně a prudkých pohybech hlavy.  

   Při nasazení není třeba ohlížeti se na uzdění a ostatní řemení. Nasazená maska nevadí při řízení koně normálním uzděním.

2) Filtr. Plynová maska pro koně typu „Chema“ má dva filtry (13). Drženy jsou dvěma koženými pásky (14). Jsou to normální filtry, užívané voj. správou pro plynovou masku. Tím odpadá specialisace filtrů. Filtry s maskou jsou spojeny hadicí. Tato je asi o 1/3 kratší než normálně používané hadice. Aby hadice při pohybech hlavy neházela, je zavedena pod boční upínací řemen (11) na masce.

    Filtry jsou připevněny zápinkami (14) na koženém nosiči. Tyto jsou pevně drženy řemeny na žvýkači. Řemeny (15) jdou zátylím za uši a přes sanici. Druhý pás (16) jde přes hřbet nosu a dolů přes sanici. Na kožených nosičích jsou přezky (17) pro řemeny vlastní masky. Upevnění nosičů jest pevné a nepohyblivé.

3) Pro ochranu očí a uší je samotná maska (18). Tato má zorníky (19) o průměru 130 mm, divergentně posazené. U kořene jsou prohloubeny v těsnící linii (20). Normální řešení a ohlávka těsnění nevadí, je vedeno pod maskou. Totéž těsnící sedlo (20) je okolo kapes na boltce (21). Upíná se přímo na nosiče filtru. Aby se neodchlipovala je po stranách mezi nosníky a kapsami boltce prodloužena a podchycuje se pod zátylním řemenem nosiče filtrů.

4) Brašna na masku. V normální poloze maska i filtry mohou býti dopravovány před sedlem jezdce. Filtry s nosiči po stranách, maska mezi nimi. Místo, uspořádání a brašnu nemáme vyřešenou pro nedostatek času. Je zde nutno přihlížeti na plnou válečnou výzbroj koně a jezdce, proto prosíme voj. správu, aby místo pro uskladnění určila. Podle přiděleného místa se přizpůsobí brašna. V pohotovostní poloze nese kůň filtry uchyceny již na hlavě, hadice našroubovány a zachyceny za řemen. Gumové reliefy jsou ještě v brašně u sedla. Při plynovém poplachu nasadí se maska. Řemen upínací na vlastní masce jde přes relief po ochranu očí a uší.

 Obr. Jediná (z několikakusové série) dochovaná fotografie náležící k technickému popisu Koňské masky „Chema“.

 Obr. „Vojskové zkoušky“ masky pro koně „Chema“.

 Ve čtvrtek 19. srpna 1937 před zahájením závěrečných cvičení (jejichž součástí bylo i zvláštní asanační cvičení) MNO ustanovilo studijní skupiny mající sledovat jednak ochranný materiál a útočný materiál.

 Skupina sledující ochranný materiál se skládala z: mjr. Ing. Jana Šmolíka (MNO – II/6.odděl.), škpt. děl. Josefa Rabocha (MNO II/6.odděl.), pplk. pěch. Karla Petráčka (MNO I/1.pdděl.), mjr. vet. Vladimíra Chládka (MNO I/2.odděl.), mjr. děl. Antonína Černého (MNO II/1.odděl.), pplk. let. Antonína Neubauera (MNO III/1.odděl.), kpt. Ing. Ronalda Svobody (VTLÚ IV/1. odděl.) a kpt. Dr. Ladislava Janko (VTLÚ IV/1. odděl.).

 Skupina sledující útočný materiál byla složena z: pplk. gšt. Alberta Neswedy (hl. št./ 4. odděl.), škpt. Ing. Karla Pátka (MNO II/6. odděl.), škpt. tech. zbroj. J. Hrbka (VTLÚ IV/1.odděl.), škpt. tech. zbroj. Dr. Stanislava Seidl (II/6. odděl.) a kpt. sprav. zbroj. Josefa Jandy (VTLÚ – III. odb.).

 Téma úkolů studijní skupiny pro sledování ochranného plynového materiálu se týkaly: Plynových masek vz. 35, výbavy asanačních hlídek, ochranných pláštěnek, ochranných pláštěnek pro koně, ochranných přezůvek, ochranných rohoží, ochranných mastí pro muže a koně, filtračního zařízení pro muže, filtračního zařízení pro setninu, kolektivních filtrů, kolektivních filtrů pro tanky, kyslíkového přístroje, koňských plynových masek (u nichž se sledoval: konfekce – střih, pevnost a jiné technické poznatky, dále váha a způsob dopravy u různých hipomobilních zbraní, způsob nošení v poloze normální a pohotovostní u různých zbraní, pohotovost použití vyjádřená v minutách od okamžiku poplachu po dosažení ochranné polohy, stupeň ochrany), chránítek končetin koní, sprchové lázně, pojízdného desinfektoru, ochranných nátěrů pro letouny, sirén a klecí na ochranu poštovních holubů.

 Druhá studijní skupina sledující útočný materiál svou pozornost zaměřila na: Ruční dýmovnice vz. 36, Přenosné rozstřikovače vz. 36, Letecké dýmovnice vz. 35, Lehké plniče dýmovnic vz. 36, Střední plniče dýmovnic vz. 36, Plniče leteckých dýmovnic vz. 36, Zamořovací auto „RA“, Zamořovací auto „Tatra 72“, Zásobovací auto CHZA, 3kg svíčky C vz. 36 a Sulfonálové hrnce pozemní a létající.

Ve středu 29. září 1937 vypracovalo 6. oddělení II. odboru MNO podklady k zprávě pro presidenta republiky týkající se stavu chemických jednotek, ochranného plynového materiálu a útočného plynového materiálu. Materiál byl rozdělen do dvou skupin, dělil se na předměty zavedené do výzbroje a materiál ve zkouškách. Nyní se budu věnovat pouze ochranným prostředkům pro koně: K 1. říjnu 1937 stanovená válečná potřeba činila 288 000 koňských masek, 200 000 ochranných pláštěnek pro koně a 45 000 kg ochranné masti pro koně. K tomuto dni se u útvarů nacházelo pouze 200 koňských masek, 400 ochranných pláštěnek a 400 papírových kelímků náhražky ochranné masti, tato zásoba byla určena jen k výcviku. Ve stejný den škpt. jezd. Vl. Kutnohorský (voj. jezd. učiliště) spolu s kpt. tech. zbroj. Karlem Krausem (voj. chem. ústav) předložil 6. oddělení II. odboru MNO návrh řešení koňské masky a současně zaslal jeden úplný vzorek. Prototypová maska však byla zhotovena amatérsky, protože v zájmu utajení nebyla výroba jednotlivých součástek zadána firmám. Konstruktéři, kteří současně byli i výrobci žádali, aby předložená maska byla posuzována jako ideový návrh, u kterého se jednalo především o realizaci myšlenky vynálezců, která měla dále sloužit vojenské správě k realizaci prototypu nové masky pro koně. V normální poloze maska s filtrem a dýchací hadicí byla uložena v brašně. V hotovostní poloze se maska měla nasadit zvířeti na horní pysk, upevňovací pásky by se zapnuly do příslušných knoflíků na ohlávce a dýchací hadice se uložila tak, že horní nástavek by byl nad těsnícím okrajem masky a nebyl by připojen k sedlu vdychovacího ventilu. To znamená, že by kůň nedýchal přes filtr. V ochranné poloze by se horní nástavek dýchací hadice připojil k sedlu vdychovacího ventilu. Hmotnost masky s hadicí a brašnou činila 121 dkg. Hmotnost filtru 111 dkg.

V úterý 14. prosince 1937 VTLÚ vypracoval posudek na prototypy koňských masek vyrobených na základě výzvy z 11. prosince 1936. „Ideová soutěž“ měla přinést informace o zájmu jednotlivých firem na řešení koňské masky a podat obraz jednotlivých vzorků a řešení. Soutěž tento úkol splnila, představeny byly následující masky:

Fatra: Firma představila tři typy – Suchou masku FATRA 1, Suchou masku FATRA 2 a Vlhkou masku FATRA. Maska FATRA 1 byla zhotovena z pryže potažené trikotem. Maska FATRA 2 byla vyrobená z pěnové pryže, dýchací hadice byly také z pryže potažené trikotem. Vlhká maska FATRA, byla zhotovená z pytloviny vyplněné materiálem sajícím kapalinu. Těsnící vložka vyrobena z pěnové pryže.

Obr. Suchá maska FATRA 1.

Obr. Suchá maska FATRA 2.

Obr. Vlhká maska FATRA.

Eckhardt: Firma ke zkouškám dodala Suchou masku ECKHARDT, obdobné konstrukce jako Suchá maska FATRA 1.

Obr. Suchá maska ECKHARD.

Techna: Suchá maska TECHNA byla zhotovena z pryžové látky, těsnící vložka vyrobena také z pryže potažené pryžovou látkou. Zásadním problémem konstrukce spočíval v absenci ochrany očí zvířete.

Obr. Suchá maska TECHNA.

Obr. Univesální filtr Techna určený pro ochranu civilního obyvatelstva, tento typ byl součástí suché masky Techna.

 Optimit: Firma připravila dvě masky a to Suchou masku OPTIMIT, která byla příliš velká. Chyba této konstrukce spočívala v tom, že byla vyrobena z měkké tkaniny. Z tohoto důvodu se jí při vdechování ucpával otvor hadice. Další problém spočíval v tom, že maska neřešila ochranu očí. Jako druhá byla zkoušena Vlhká maska OPTIMIT, která svým typem odpovídala tvaru horní čelisti zvířete, byla zhotovena z pytloviny vyplněné materiálem sajícím kapalinu. Těsnící vložka byla z pěnové pryže potažené gumovanou látkou.

 Obr. Suchá maska OPTIMIT.

Obr. Vlhká maska OPTIMIT.

VCHÚ: Vojenský chemický ústav připravil dvě suché masky označené jako VCHÚ I a VCHÚ II. Maska VCHÚ I byla zhotovena z gumované látky, těsnící vložky z pěnové pryže potažené gumovanou látkou. Maska VCHÚ II zhotovená z gumované látky, těsnění bylo provedeno lemovkou z pryžové látky.

Obr.  VCHÚ I

Obr. VCHÚ II

Ocelový dům: Firma představila Suchou masku OCELOVÝ DůM, vyrobenou z pryže. Hadice byly také zhotoveny z pryže a potažené trikotem.

Obr. Suchá maska OCELOVÝ DůM.

Chema: Firma ke zkouškám dodala Suchou masku CHEMA, vyrobenou z pryže. Hadice byly zhotoveny opět z pryže potažené trikotem. Maska chránila nejen oči, ale i uši zvířete.

Obr.  Suchá maska CHEMA.

V rámci zkoušek mimo ochrany proti bojovým chemickým látkám se sledovala i pohodlnost masky s těmito výsledky:

FATRA 1 – reliéf masky byl těžký a značně zatěžoval hlavu, resp. nos.

FATRA 2 – platilo totéž jako v případě FATRA 1 s tím, že řemení upevňující filtry způsobovalo otlaky.

Vlhká maska FATRA – značně zatěžovala nos zvířete.

Eckhardt – zde platilo to samé jako v případě masky FATRA 1.

Techna – brašna pro uložení masky způsobovala koni otlaky. Samotná maska byla hodnocena jako pohodlná.

Suchá maska Optimit – maska byla hodnocena jako pohodlná.

Vlhká maska Optimit – příliš zatěžovala nos koně.

VCHÚ I – zde platilo to samé jako u masky FATRA 1.

VCHÚ II – maska byla hodnocena jako pohodlná.

Optimit – zde nastaly problémy při zkouškách. Proto výsledek není znám.

Chema – pod brýlemi se kůň značně potil, z uší mu stékal pot na zátýlí.

VTLÚ po celé sérii zkoušek došel k závěru, že žádná z masek nevyhovuje zcela požadavkům technickým i fysiologickým. Relativně vyhověly masky v tomto pořadí: Chema, FATRA 1 a Eckhardt, VCHÚ I, Techna, Optimit, FATRA 2, VCHÚ II, Ocelový dům, Vlhká maska FATRA a Vlhká maska Optimit.

V pondělí 20. prosince 1937 MNO navrhlo vypsání nové soutěže na zhotovení prototypu koňské plynové masky, s tím, že VTLÚ ustupuje od protiarsinové ochrany a také se ruší požadavek, aby maska se nasazovala pouze na horní čelist zvířete.

V úterý 11. ledna 1938 se na MNO u přednosty 6. oddělení II. odboru MNO konala porada týkající se koňských masek, za účasti pplk. jezd. Fialaky (I/2.odděl.), mjr. vet. Dr. Chládka (I/2.odděl.), mjr. děl. Černého (II/2. odděl.), plk. zdrav. Dr. Suchého (VTLÚ), kpt. vet. Dr. Jílka (VTLÚ), mjr. ing. Šmolíka (II/6. odděl.) a mjr. děl. Rabocha (II/6.odděl.). V průběhu rozpravy vyvstaly otázky, ke kterým komise zaujala toto stanovisko:

1) Proti arsinům není třeba koně chrániti a vypuštění protiarsinové vložky z požadavků je možné. Vzhledem však na možnost ohrožení yperitovými mlhami hlavně při postřiku z letounu a na možnost ohrožení koně zvířeným zamořeným prachem, připouští porada možnost řešení masky v obou alternativách a to s protiarsinovou vložkou i bez ní. Jako dostačující ochrana navrhuje se vložka chránící proti koncentraci pouze 50 mg/m3. O konečném úplném vypuštění protiarsinové vložky, jemuž s hlediska zjednodušení masky jest třeba dáti přednost, bude rozhodnuto podle výsledku zkoušek a zkušební objednávky.

2) Spojení filtrů s maskou dýchacími hadicemi jest třeba zkrátiti na nejmenší možnou míru, případně hadice vůbec vypustiti. Tím bude dána situace filtrů v poloze ochranné a pohotovostí. Pro řešení tvaru filtrů ponechává se naprostá volnost. Též pro řešení celé masky jest zapotřebí uvažovati polohou ochranou, hotovostní a normální.

3) S požadavky na koňské masky jest všeobecně třeba jíti níže od požadavků na lidské masky. Resisitenční dobu možno navrhnouti po zjištění rychlosti vdechovaného vzduchu u koně v klidu, kroku a klusu a zjištění dýchacího odporu, jak níže uvedeno. Proto navrhuje se resistenční doba filtru vůči fosgenu a chlorpirkinu při koncentraci 1%, a při konstantní rychlosti vzduchu 200 l za 1 minutu, n. 25 minut pro fosgen a 35 pro chlorpirkin. Jedna ze základních podmínek účelného řešení masky, t. j. určení výše dýchacího odporu, který kůň při práci snáší, nebyl doposud prakticky pro netěsnost doposud zkoušených vzorků přezkoušen. Jest proto zapotřebí, aby VTLÚ stanovil snesitelnou výši tohoto odporu přezkoušením v kroku klusu, cvalu, při různých druzích námahy a to zvláště pro koně jezdecké, lehké a těžké tažné a pro soumary. Kromě toho bude nařízeno VCHÚ vyrobiti 100 kusů jednoduchých, improvisovaných, ale v prvé řadě dobře těsnících pokusných masek libovolného střihu s jednoduchými, pokusnými filtry s různou výší odporů s určením 50ti kusů pro jezdectvo a 50ti kusů pro dělostřelectvo k přezkoušení snesitelného odporu při praktických cvičení. Dále o spolupráci v tomto směru požádá též MNO I/2.oddělení fysiologický ústav vysoké školy zvěrolékařské v Brně (prof. Vacek).

4) Oči koně jsou ohroženy pouze postřikem yperitu případně jeho parami. Vzhledem k tomu, že proti postřiku lze chrániti hlavu koně uvažovaným ochranným přehozem a vzhledem k tomu, že z prostoru ohroženého yperitovými parami jest možno koni poměrně brzo se vzdáliti, připouští porada zatím možnost řešení bez i s brýlemi s předpokladem, že po přezkoušení bude dána přednost asi řešení prvému.

5) K otázce souběžného sledování masky vlhké s maskou suchou, souhlasí porada, aby bylo v něm pokračováno.

Zhruba na podzim roku 1937 VTLÚ stanovil nové podmínky pro prototypy koňských protiplynových masek, každá firma měla předložit dvě masky stejného typu spolu se šesti filtry. Během zkoušek masky musely vyhovět jak požadavkům technickým, tak i fysiologickým.

  1. Požadavky technické:
  2. a) Všeobecné:

Koňská maska se měla řešit tak, aby chránila buď celou hlavu koně, nebo se nasazovala pouze na horní čelist. Část masky, která měla přijít do tlamy zvířete (mezi řezáky obou čelistí), měla být vhodným způsobem chráněna před rozkousáním zuby koně.

    Těsnění masky a upevnění její na hlavu koně mělo být dokonalé. Zvířata nesměla během použití trpět. Konstrukce musel zaručit stálou těsnost masky. Upevnění mělo být jednoduché, trvanlivé a konstruované tak, aby se dalo připnout na normální postroje zavedené vojenskou správou. Upevnění nesmělo koně tlačit nebo způsobovat zvířeti nějaké mimořádné obtíže. Nasazení a upevnění masky muselo být rychlé. Maska měla být skladná, lehká a snadno složitelná buď do krabice, nebo brašny, rozměrů pokud možno malých, aby se mohla zavěsit nebo připnout v době, kdy se nepoužívá, postroje koně.

Koňská maska nesměla omezovat pokud možno řízení koně normálním uzděním. Výrobní náklady masky měly být malé a k výrobě se mělo použít pokud možno materiálu domácího původu.

  1. b) Technické požadavky na masky s mokrým filtrem:

Nasákavost filtrační vložky musela činit nejméně 50 % váhy samotné masky, účinná plocha filtrační měla být nejméně 1200 m3. Váha masky (nenasycené neutralisačním roztokem), bez úschovné krabice (brašny), měla být maximálně 1,5 kg. Maska s mokrým filtrem měly být dostatečně chráněna před vysycháním či vyplavením roztoku deštěm, rosou atd. Filtrační vložka se měla upravit tak, aby nepřiléhala přímo na nozdry a aby mezi maskou a nozdrami byla dostatečná, čímž se mělo zabránit ucpání nozder.

  1. c) Technické požadavky na masku se suchým filtrem:

Navrhovatel masky si mohl zvolit, zda použije jeden nebo více filtrů současně zapojených, při dodržení maximální hmotnosti a veškerých dalších podmínek. Filtr na masce musel být upevněn a připojen tak, aby neomezoval rozhled zvířete, neomezoval volnost jeho pohybů a nezpůsoboval nerovnoměrné zatížení masky, které by pak mohlo způsobit odtažení masky z těsnící linie nebo obtíže koně. Filtr (resp. filtry) se musely snadno vyměnit a jeho (jejich) upevnění na masku mělo být provedeno tak, aby nemusel být na masku našroubován. Doporučoval se uzávěr páčkový na způsob drátěného závěru sodovkových lahví.

  1. d) Ochrana očí:

zorné destičky měly být dostatečně veliké, aby omezovaly co nejméně rozhled koně. Vyrobit se měly z netříštivého materiálu a odolného vůči poškrábání. Zalisování destiček se mělo provést tak, aby odpovídalo všem požadavkům na těsnost.

  1. Požadavky fysiologické:
  2. Maska musel chránit proti b.ch.l. dusivým a zpuchýřujícím, proto se požadovala ochrana dýchacích cest a očí.
  3. Maska nesměla být neúměrně těžká, musela být pohodlná, nesměla způsobit otlaky a zranění.
  4. Mrtvý prostor měl být co nejmenší.
  5. Dýchací odpor masky měl být co nejmenší, aby výkonost koně nebyla neúměrně snížena.
  6. Prostředek pro ochranu očí nesměl omezovat vidění a příliš zužovat zorné pole.

Vojenská správa zaručila výrobcům, že zachová v tajnosti konstrukční řešení předložených vzorků. Výrobci měli za povinnost uvést původ součástek předložených masek. Vojenská správa přislíbila po zkouškách vrácení masek výrobcům, ti však by museli uhradit veškeré výlohy spojené s dodáním a vrácením.

V pondělí 17. ledna 1938 6. oddělení II. odboru MNO sdělilo VTLÚ: Objednejte podle Vašeho posudku příslušný počet nejlépe vyhovujících prototypů a při nedostatku finančních prostředků kontujte vydání na řádný rozpočet MNO na r. 1938 § 19 tit. 2 pol. 5.

Ze dne 31. ledna 1938 se dochoval spis obsahující poznatky ze závěrečného cvičení roku 1937. Důstojníci jednotlivých pluků vyplnili jednotným způsobem dotazník. My budeme sledovat pouze bod 20 – zkušenosti s maskami pro muže a koně, s výhradním zaměřením na masky pro koně:

Dragounský pluk 7. „T. G. Masaryka“Maska pro koně ztěžuje koni dýchání natolik, že kůň může se v ní pohybovati jen krokem neb mírným krátkou dobu trvajícím klusem, drží však pevněna hubě koně a kůň se jí naučí brzy dobře snášeti. U jezdectva bylo by dobře míti zvláště po sesednutí k pěšímu boji masku v hotovostní poloze, aby jeden muž držící 4 koně mohl všem 4 koním ji rychleji nasaditi.

Pěší pluk 3 „Jana Žižky z Trocnova“Koňské masky byly pouze improvisovány z obročnic.

Pěší pluk 10 „Jana Sladkého Koziny“ – technická rota Koňské masky koně nesnášely a nedaly si tyto nasaditi. Koňské brýle jest třeba zhotoviti v různých velikostech, jelikož některé při úplném stažení nedoléhaly správně k hlavě.

Pěší pluk 10 „Jana Sladkého Koziny“Masky koňské pro ST koně jsou příliš malé, kůň značně trpí sevřením maskou. Zorníky se rychle opotí. Navrhuji, aby bylo zavedeno podobné mýdlo, jako u masek pro muže, které by tomuto opocení zabránilo. Pokud jde o umístění masky pro koně, navrhuji, aby byla umístěna na pravé straně sedla na přední části. Dále navrhuji, aby brýle pro koně byly opatřeny nepromokavým obalem, který by je chránil před poškozením a proti dešti.

Pěší pluk 23 „Amerických Slovákou“Masky pro koně nebyly přiděleny.

Pěší pluk 27Masek pro koně nebylo použito – nebyly přiděleny. Koním byly nasazeny jen improvisované plynové masky, jichž se užilo při výcviku a těchto se nařízený posudek netýká.

Pěší pluk 43 Masky pro koně byly improvisované.

Dělostřelecký pluk 6 „Irkutský“Pro koně jsem k oddílu nedostal nové plynové masky. Používáme dosud improvisované koňské masky.

Dělostřelecký pluk 9 „T. G. Masaryka“ Masky pro koně nebyly vyzkoušeny.

SPO 9 – Masky pro koně byly jen improvisované (dvě obročnice) a jako takové svému účelu nevyhovují.

V pátek 4. února 1938 provedla interní klinika vysoké školy zvěrolékařské v Brně další (třetí) pokus s maskou na horní čelist (maska firmy Fatra). Do plynové komory byl zaveden kůň a přiložena mu na horní čelist maska, která řádně těsnila a pro zvýšení spolehlivosti bylo její okolí natřeno vazelínou s příměsí chlorového vápna. Přitom byl kůň současně nauzděn uzdečkou. Do komory, jejíž prostor činil 80 m3, bylo následně vpuštěno 54 litrů fosgenu. Během pokusu se zvíře chovalo poměrně klidně, ale potvrdila se dřívější zkušenost o nevýhodě masky na horní čelist, protože kůň stále otevíral dutinu ústní.

Po pětadvaceti minutách bylo zvíře vyvedeno na čistý vzduch a po dvou minutách mu maska sejmuta. Kůň nejprve přijímal potravu. Během další půlhodiny se však dostavil spontánní a bolestivý kašel spojený s výhozem (zvracením). Poslechem zjištěno zostřené, drsné vezikulární dýchání doprovázené četnými rachoty a rachůtky. A nasazena byla příslušná léčba. Tento pokus potvrdil, že maska přiložená pouze na horní čelist, jej 100% nechrání před škodlivým vlivem bojových plynů.

Ve čtvrtek 3. března 1938 VTLÚ předložilo 6. oddělení II. odboru MNO posudek na prototyp koňské masky, kterou dodali škpt. jezd. Kutnohorský a kpt. t. z. Kraus. Závěr posudku zněl: Předložený ideový návrh masky nevyhovuje těsností a spolehlivostí funkce vydech. ventilu. Předností masky je její malá váha, jednoduchost konstrukce a možnost rychlého nasazení. Konstruktéři budou vyzváni, aby se zúčastnili soutěže v r. 1938 na prototyp koňské masky.

V sobotu 19. března 1938 obdrželo 6. oddělení II. odboru MNO posudek prototypu koňské masky zhotovené škpt. jezd. Kutnohorským a kpt. t. z. Krausem. 6. oddělení II. odboru MNO současně žádalo VTLÚ o sdělení průběhu řešení pokusné koňské masky.

V úterý 22. března 1938 6. oddělení II. odboru MNO přeposlalo 2. oddělní I. odboru MNO posudek koňské masky škpt. jezd. Kutnohorského a kpt. tech. zbroj. Krause.

Ve středu 6. dubna 1938 firma Chema akc. spol. pro studium, výrobu a prodej prostředků k obraně proti plynům zaslala 2. oddělení II. odboru MNO dopis nazvaný Fysiologie dýchání koně – sdělení, v němž firma informuje o zlepšení konstrukce koňské masky a vykonstruování masky nové. Současně s dopisem byl zaslán zápis z jednání prof. Dr. Tomáše Vacka, mjr. MVDr. Karla Švédy, ing. Emila Škrábala a Josefa Schreiera, v němž se píše: Zlepšení stávající konstrukce koňské masky a vykonstruování masky nové.

  1. Panu prof. Dr. Vackovi byla ukázána koňská maska vyřešená firmou Chema a koňská maska firmy Degea. Pan profesor navrhuje konstruovati masku chránící obě čelisti a to z těchto důvodů:
  • Při masce, chránící jen horní čelist, není vyloučeno, že kůň nebude dýchati dutinou ústní.
  • Kůň při polykání potravin může polknouti i něco vzduchu, který se tak může dostat do cest dechových.
  • Maska, která chrání jen horní čelist nezabraňuje, aby kůň neuchopil event. zamořenou potravu.
  • Maska na horní čelist nutí koně, aby měl dutinu ústní trvale otevřenu.
  • Těsnění této masky při zubech a patře nemůže být nikdy dokonalé.

Při konstruktivním provedení uvažuje se o dvou způsobech, jak upevniti udidlo v masce.

  1. Výdechový ventil navrhuje pan profesor co možná vysoko na dorsální ploše masky, aby nebyl ventil zanášen nečistotami a jeho funkce nebyla ohrožena. Průtočnou plochu ventilu ponechati aspoň 10 cm2.
  2. Přívod vzduchu od filtru zvětšiti tak, aby jeho celková plocha činila aspoň 10 cm2. Stávající umístění a spojení obou přívodů považuje pan profesor za dobré.
  3. Umístění a velikost filtru. Řešení s dvěma filtry považuje pan profesor za dobré a umístění filtrů na krku koně považuje za výhodnější než umístění na hlavě. Ing. Škrabal navrhuje vykonstruovati nové filtry s menším odporem a váhou, event. i za cenu zmenšení resistenčních dob filtrů.
  4. Těsnění masky bude provedeno po jejím obvodu, bude provedeno z pěnové gumy, jejíž tloušťka se stanoví praktickými zkouškami. Použití ještě jedné vnitřní těsnící linie považuje pan profesor za výhodné.
  5. Masku pro oči a uši doporučuje pan profesor změniti takto:
  • spodek této masky pod zorníky zkrátiti.
  • chrániče uší otevříti, aby kůň lépe slyšel a uvažovati o takové konstrukci, která by koni umožňovala pohybovati boltci. Upevnění masky pro oči na hlavu je dobré. Tvar a velikost zorníků považuje pan profesor za dobré.

 Firma Chema vyřeší urychleně koňskou masku (nebo několik) podle těchto pokynů v době dvou až tří týdnů. Jako materiál použije se gumy nebo gumov. plátna. pro zkoušky s novým typem masky, bude třeba připraviti tato zařízení:

  • Měření škodlivého prostoru.

Firma Chema připraví aparaturu na zkoušení škodlivého prostoru. Princip měření přetlakem vzduchu ponechá. Vedle aparatury připraví sádrový model koňské hlavy (později tří základních typů).

  • Panu profesorovi zaopatří ihned popis metody, které používá LPS pro analysu vzduchu uvnitř masky.
  • Připraví plynovou komoru o obsahu nejméně 30 m3, s přilehlou místností pro umístění aparatury. Podrobné technické požadavky byly sjednány ústně. Pro zkoušení těsnosti koňských masek použije se v plynové komoře kysličníku uhličitého.
  • Pro měření spotřeby a výdeje vzduchu koněm za různého ruchu opatří firma Chema dva plynoměry, pokud možno malé konstrukce a o malém odporu. Měření musí býti možné při max. průtoku 500 l/min.
  • Pro měření odporu vzduchu při vdechu a výdechu použije firma stávajících již aparatur. Při měření bude tato aparatura spojena s vodním manometrem.
  • Pro zkoušky připraví firma Chema spirometr o obsahu 25 l.
  • Pro konečné pokusy s fosgenem vyžádá si firma Chema od voj. správy vhodný koňský materiál (vyřazené koně).
  • Pro zkoušky na těžkých tažných koních zajistí si firma Chema půjčení těchto od některého dělostřeleckého útvaru v Olomouci.
  • Firma Chema si vyžádá povolení MNO provésti kefal. měření na koních dělostřelectva a pěchoty v Olomouci, event. i v jiných posádkách, aby mohly býti stanoveny standardní typy masek. Měření provede p. mjr. MVDr. Švéda se svými spolupracovníky.

 Posudek koňské masky Degea.

Maska při prohlídce zdá se býti těžkou, je příliš těsná i na tlamu jezdeckého koně, špatně se nasazuje. Filtr nemá dýmovou vložku. V žádném případě nemůže býti tato maska vzorem řešení pro konstrukce našich masek.

V sobotu 9. dubna 1938 MNO vzalo na vědomí zápis ze 4. dubna a upozornilo na to, že v nejbližších dnech VTLÚ rozešle výzvu k ideové soutěži na řešení koňských masek obsahující nové podmínky a požadavky vojenské správy. Dále MNO schválilo kefalometrické měření vojenských koní olomoucké posádky a nemělo námitek proti tomu, aby tato měření vykonal mjr. vet. Dr. Švéda.

Ve čtvrtek 14. dubna 1938 VTLÚ vyzval firmy Eckhardt, Fatra, Chema, Ocelový dům, Optimit, Techna, Kudrnáč a Vojenský chemický ústav k předložení nových vzorků koňských protiplynových masek (2 masky + 6 filtrů od každé předložené konstrukce). Technické požadavky byly identické s těmi, které VTLÚ vypracoval již na podzim roku 1937.

K dnešnímu dni se mi nepodařilo v archivech dohledat další spisy, fotografie či zápisy z jednání týkající se zkoušek plynových masek v druhé polovině roku 1938. Je pravděpodobné, že vývoj se vlekl neúměrně dlouho a k zavedení koňských protiplynových masek do výzbroje nedošlo. Tento materiál ani nefiguruje v předávacích protokolech německé branné moci. Poslední informace na toto téma pochází z 15. září 1938, kdy kpt. vet. Dr. Josef Jílek se účastnil XIII. mezinárodního veterinářského sjezdu ve Švýcarech, konkrétně v Curychu a Interlakenu. Kongresu se údajně účastnilo přes 1 400 odborníků z třiceti dvou zemí. Odborná část kongresu byla rozdělena do tří hlavních shromáždění a deseti sekcí se sto deseti referenty. Vojenská sekce řešila dvě témata a to: ochranu zvířat před bojovými chemickými látkami a ochranná opatření před šířením se zvířecích nákaz v poli. O ochraně a léčení poruch způsobených bojovými chemickými látkami referoval prof. Dr. Richters, přednosta německého vojenského veterinárního výzkumného ústavu. Zde si dovoluji citovat tehdejší informace týkající se individuální ochrany koní: která je uskutečněna jen maskami s vyměnitelným suchým filtrem s aktivním uhlím a vdechovým a výdechovým ventilem. Zdokonalování vlhkých masek nevede k cíli. Filtr koňské masky má prý mít ochrannou vložku proti arsinům. Referent vysvětluje podrobněji princip ochrany proti arsinům na úkor ostatních, důležitějších částí přednášky. Demonstruje 2 návrhy koňských masek se suchým filtrem, z nichž jedna je podobná známé německé masce Auerově a druhá má 2 kulaté filtry připojené na reliefu proti nozdrám. Masky se nasazují na horní čelist. Zvláštní ochrany dutiny ústní při téměř výlučném dýchání koně není prý zapotřebí. Odpor masky při těžké práci koně na př. tahu neb cvalu při spotřebě 500 l/min. nesmí přesáhnouti 140 – 160 mm vod. sl. S nasazenými maskami se musí koně cvičit nejen ve dne, ale i v noci, pravidelně, opatrně a trpělivě. Koně si musí zvyknout na nošení masky i její odpor. Ochrana očí je prý stejně důležitá jako ochrana dychadel a je uskutečněna brýlemi oddělitelnými od vlastní masky.

Obr. Protichemické brýle pro koně, jež byly součástí německé protichemické soupravy Satz Pferdegasschutz 41.

Poděkování autora za rady a pomoc náleží Jiřímu Tintěrovi, Martinu Říhovi, Ivanu Fuksovi, Romanu Krásovi, Štěpánu Hodkovi, Josefu Filipovi a Bernardu Krajčovicovi.

 

Prameny:

VHA Praha

Archiv Difrologického klubu