Odborné historické články

Jaroslav Špitálský „Československé závody na výrobu zbraní akc. spol. v Brně“ (dále jen Čs. zbrojovka) začaly v roce 1931 z vlastního popudu (ježto docházely poptávky ze zahraničí) s vývojem těžkého kulometu. Jednalo se o kulomet na principu „záběžné hlavně“, s vodním chlazením a kovovým nábojovým pásem. Tuto zbraň bylo možné upevnit na „podstavec kulometu vz. 24“. 1) Těžký kulomet „ZB“ ráže 7.92 chlazený vodou – vývojový typ. Další vývojovou fází byl kulomet téhož principu s hlavní vzduchem chlazenou. Důvodem pro který Čs. zbrojovka sáhla k vzduchem chlazené hlavni, byly „pravděpodobně taktické názory a požadavky zahraničních interesentů“. S vývojem kulometu byl ...
Značka Pro Pokračování Textu

Jaroslav Špitálský Během Světové války velmi často docházelo k použití chemických zbraní. Proti těmto novým bojovým prostředkům zpočátku neexistovala účinná ochrana. K likvidaci protivníka byly využívány především průmyslové škodliviny, v pozdější době nahrazené cíleně vyvinutými látkami jako například Tabun, Soman, Sarin a VX. Poměrně často docházelo i k použití chloru, který se přeléval po bojišti jako hustá mlha, vléval se do zákopů a leptal měkké sliznice, vnikal dýchacím ústrojím do těla, kde ničil respirační cesty. Dalším hojně používanou látkou se stal hořčičný plyn Yperit. Použití bojových otravných látek si vyžádalo obrovské množství lidských životů. Mimo lidí, na bojišti umírali i ...
Značka Pro Pokračování Textu

Jaroslav Špitálský obr. Prototyp automobilní veterinářské soupravy zkoušené na nákladním automobilu Praga L Ve třicátých letech byla zahájena rozsáhlá motorizace československé armády. I tak armáda stále spoléhala na tisíce koní. Koně byli pro vojáky neocenitelnými pomocníky, o které muselo být postaráno v případě nemoci či úrazu. K odvozu raněných či nemocných koní sloužily „automobilní veterinářské soupravy“. V červnu 1935 vypracovala pražská firma „Jaroslav Havlíček, továrna přístrojů a kovového zboží“ projekt modernizace „veterinářské ambulantní soupravy“. Do této doby se firma zabývala výrobou hasicích přístrojů, automatů na zboží, kartoték, kyslíkových dýchacích a oživovacích přístrojů nebo stavebními klempířskými pracemi. Úprava veterinářské ambulantní soupravy umožňovala transport tří ...
Značka Pro Pokračování Textu

Martin Říha Úvod Bezesporu nejvíce využitým z hlavních zbraní československého těžkého opevnění (t. o.) se stal v roce 1938 kulomet vz. 37. Československé Zbrojovce a. s. v Brně se jich v požadované variantě s těžkou hlavní, držadlem „ÚV“ a tlumičem „O“ podařilo do konce září 1938 dodat hraničářským pluků celkem 1464 kusů. Ještě větším počtem dodávky těžkých kulometů překročily kulomety lehké do pomocných střílen a zvonů. Oba druhy kulometů se tak staly nepostradatelnou a mnohdy jedinou dodanou organickou výzbrojí pěchotních srubů. Přesto, že se v některých úsecích – především pak v moravskoostravském, králickém a bratislavském podařilo téměř naplnit plánované počty pěchotních zbraní, ne vždy jich mohlo být využito předpokládaným způsobem. Především nedostatky technického rázu zásadně ovlivnily bojové možnosti osádek ...
Značka Pro Pokračování Textu

Jaroslav Špitálský V období po konci Světové války Československo nevyrábělo otravné látky. Naopak, likvidovalo munici plněnou bojovými otravnými látkami ze zásob bývalého Rakouska – Uherska. V druhé polovině dvacátých let však bylo jasné, že bez výroby vlastních otravných látek není možné užití chemických zbraní v příští válce. Proto Hlavní štáb MNO v roce 1928 rozhodl o zřízení vojenské továrny VT-4 v Žilině. Plánovaný maximální roční výkon této továrny představoval 450 tun yperitu a 540 tun fosgenu. K uskladnění bojových chemických látek armáda vybudovala tři sklady v prostorech Trněný Újezd u Berouna, Ostrov u Macochy a Skalka u Trenčína. Škodovy závody k sériové výrobě připravily chemické náboje ráže 80 mm, pro ...
Značka Pro Pokračování Textu