Odhalení pomníku Janu Gayerovi v Hradci Králové

14 Čvn Odhalení pomníku Janu Gayerovi v Hradci Králové

V neděli 10. června 2010 jsme se zúčastnili slavnostního odhalení obnoveného památníku por. Jana Gayera a padlých čs. legionářů ze 4. československého střeleckého pluku, které pořádala Československá obec legionářská a statutární město Hradec Králové, na křižovatce ulic Divišova a Československé armády v Hradci Králové.

« z 2 »

Něco historie:

Dne 13. června 1920 nastal pro příslušníky 4. střeleckého pluku ruských legií dlouho toužebně očekávaný okamžik, když jejich vagóny konečně dorazily do stanice Horní Dvořiště. Tady poprvé vojáci vstoupili na půdu Československé republiky, za kterou bojovali a prolévali svou krev. Následující den 14. června byl pluk slavnostně uvítán v Hradci Králové, svém novém posádkovém městě. V průběhu dvacátých a na počátku třicátých let se stále častěji objevovaly požadavky hradeckých občanů, podporovaných místní odbočkou Čs. obce legionářské, aby se město zasadilo o důstojný pomník svým padlým.

Na podzim roku 1936 zahájil 4. pluk přípravy k oslavám 20. výročí svého založení. Akce se měla uskutečnit ve dnech 4. – 6. června 1937. Protektorem oslav se stal prezident Edvard Beneš, vrchní velitel čs. branné moci. V jejich rámci se opět připravoval sjezd bývalých a současných příslušníků pluku (včetně „osmnáctníků“) a slavnostní vojenská přehlídka. Nejvýznamnějším bodem se mělo stát odhalení pomníku, kterým chtěl pluk uctít trvale památku svých padlých spolubojovníků. Měla na něm být jména padlých a bronzový reliéf poručíka Jana Gayera, jenž velel pluku v památné bitvě u Lipjag a na následky zranění z bitvy zemřel.

Průběh plukovních oslav (4.- 6. června 1937) Před vlastním konáním oslav vyzvala městská rada obyvatele, aby ozdobili domy vlajkami a svou účastí podpořili tuto významnou událost a „prokázali tak svůj srdečný poměr k vojákům republiky“. Dámy a dívky měly přehlídku zkrášlit svou přítomností v národních krojích. Již 23. května byla v aule Obchodní akademie (dnes sídlo Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové) výstava památek legií a 4. pluku a koncem května se uskutečnily veřejné střelecké závody. V pátek 4. června procházela vojenská kapela pluku městem a její slavnostní večerku sledovalo množství přihlížejících. Vlastní zahájení ohlásil následující den ráno budíček. V deset hodin dopoledne byl u pomníku prezidenta Masaryka vzdán hold představitelům zahraničního odboje za přítomnosti čestné roty pluku, důstojnického sboru a hostů. Slavnostní projev pronesl velitel pluku plk. Metoděj Cagaš. Večer koncertovala v Jiráskových sadech plukovní hudba řízená škpt. Novotným. Zážitek z koncertu umocnilo slavnostní osvětlení města a sadů. Nejdůležitějším dnem však byla neděle 6. června. Dopoledne se konala na Velkém náměstí přehlídka hradecké posádky a krojovaných korporací. K účastníkům promluvil zástupce ministra národní obrany generál Sergej Vojcechovský. Poté byly k plukovnímu praporu připnuty stuhy, za město Hradec Králové stuha s nápisem „Za vítězství u Lipjag“, stuha Čs. obec legionářské a Čs. obce bývalých námořníků. Poté bylo vyznamenáno dvacet jedna bývalých legionářů pluku. Při závěrečném slavnostním defilé pochodovali před čestnou tribunou nejen vojáci, ale také členové Dělnické tělovýchovné jednoty, Sokola, Orla, Národní gardy, hasiči, bývalí námořníci, skauti, Selská jízda a sestry Červeného kříže. V 11,15 vyvrcholily oslavy slavnostním odhalením pomníku padlým legionářům 4. střeleckého pluku. V úvodu zazněl ruský chorál „Kol Slaven“ a sbor Nepasických pěvců zazpíval skladbu Jindřicha Jindřicha „Udeřila naše hodina“. Prsť z legionářských bojišť uložil do památníku zemský velitel gen. Sergej Vojcechovský, jenž poté sňal roušku skrývající památník. Akt doprovodil sbor Foerstrovým „Svatým Václavem“ a husitským chorálem „Ktož sú boží bojovníci“. Historii pluku, jeho boje a oběti, zejména smrt poručíka Gayera přiblížil přítomným plk. Cagaš. Generál Vojcechovský pak předal památník do péče města. Bývalý člen pluku MUDr. Bouček vzdal čest padlým kamarádům. Za město přijal pomník do ochrany člen městské rady Karel Mlynář. Velitelé rot pro své příslušníky obdrželi zarámované pamětní listy, které jim měly trvale připomínat historii pluku. Slavnostní akt ukončilo položení věnců.

Za okupace stejně jako musela být odstraněna socha prezidenta Masaryka, musel být odstraněn i pomník padlým 4. pluku se sochou čs. vojáka strážícího jejich památku. Oba pomníky se totiž pro Hradečany staly v prvních letech okupace symbolem zaniklé republiky. Ve výročních dnech bývalého čs. státu k nim přicházeli položit květiny a tiše postát, což se stalo okupantům a jejich přisluhovačů trnem v oku. Pomník padlým (jak byl v oné době nazýván) zažil v dubnu roku 1939 velmi paradoxní situaci. Konalo se u něj totiž oficiální rozloučení představitelů německé armády s vynucenou účastí vedení města a bývalé čs. armády v likvidaci. Zástupce německé armády k pomníku padlým legionářů položil dokonce věnec (!). Z důvodu likvidace čs. armády byl pomník předán jako dar do majetku města s požadavkem, aby každoročně ve výroční den pluku uctilo památku padlých pietní vzpomínkou a položením věnce. U pomníku se sešli příslušníci 4. pěšího pluku v dubnu 1937 v den, kdy byl odvážen jejich plukovní prapor a legionářské památky do Prahy. Dne 31. července téhož roku se zde shromáždil jeho důstojnický sbor v poslední den, kdy bylo možné si ještě obléci uniformu čs. armády. Symbolického rozloučení se zúčastnili generálové Josef Váňa a Karel Kutlvašr.

Pomník padlým 4. pěšího pluku Prokopa Velikého byl odstraněn v červenci roku 1940, stejně jako pomník prezidenta Masaryka. Marná byla snaha zachránit obě sochy jako umělecká díla a deponovat je v muzeu. Byly odvezeny do sbírky kovů, nenávratně zničeny a použity k válečným účelům. Z pomníku se podařilo zachránit pouze bronzovou desku s reliéfem por. Jana Gayera.

(převzato z https://www.facebook.com/events/1945342478850380/)