10 Lis Těžký kulomet Hotchkiss Model 1914 u československých legionářů ve Francii
Tomáš Pilvousek
Vznik nezávislého Československého státu byl dán nejenom vytrvalou prací zahraniční diplomacie pod vedením Tomáše Garriguea Masaryka a jeho nejbližších spolupracovníků, ale zejména téměř stotisícovou armádou, která po boku dohodových mocností bojovala na frontách první světové války. Československé legie se zformovaly na území Ruska, Francie a Itálie.
Mezi vůbec první ohniska našeho zahraničního odboje patří spontánní iniciativa našich krajanů, žijících na území Ruska a Francie. V Rusku se utvořila jednotka pod názvem Česká družina. V Paříži se pak přihlásilo na 300 českých Sokolů a členů dělnického spolku Rovnost dobrovolně ke službě ve francouzské armádě. Jako cizinci a navíc občané státu válčícího proti Francii mohli sloužit pouze v cizinecké legii. Byli proto přiděleni do sestavy Marocké divize, jako součást II. pochodového pluku, 1. pluku Cizinecké legie, kde v rámci praporu C utvořili první rotu. Díky svému sokolskému pozdravu byla česká jednotka nazvána „Compagnie Nazdar“, neboli Rota Nazdar.
Snímek z kulometného kurzu. Legionáři jsou pod dozorem francouzských instruktorů cvičeni ve střelbě z těžkého vzduchem chlazeného kulometu Hotchkiss Model 1914 (archiv ČsOL, Jednota Ml. Boleslav).
Koncem dubna se Marocká divize přesunula k městu Arrasu, kde po týdenní dělostřelecké přípravě 9. května 1915 zaútočila na německé pozice. Rota Nazdar utrpěla těžké ztráty. Přeživší příslušníci setniny byli začleněni do jiných jednotek a rota Nazdar přestala prakticky existovat. V prvých třech letech války sloužilo v různých složkách francouzské armády na 600 Čechů, z nichž více než třetina padla nebo byla propuštěna z armády pro trvalou invaliditu.
Až do roku 1917 nebylo možné pro nedostatek dobrovolníků utvořit samostatnou čs. vojenskou jednotku. Ani M. R. Štefánik nezískal větší počet dobrovolníků ve Spojených státech, protože nábor byl povolen jen mezi občany nepodléhajícími branné povinnosti. Přesto se do konce roku 1917 podařilo ve Francii soustředit na 10000 mužů. Byli to legionáři z Ruska, jejichž převoz projednal s ruskou vládou T. G. Masaryk, američtí krajané (asi 1500 Čechů a 1000 Slováků), rota zajatců z Rumunska, čeští důstojníci ze srbské armády a rakousko-uherští zajatci ze srbské fronty a jednotlivci z bývalé Roty Nazdar.
Kulomet v postavení pro střelbu proti letícím cílům (archiv ČsOL, Jednota Ml. Boleslav).
Dekretem z 19. prosince 1917 francouzská vláda povolila organizaci autonomní čs. armády a zabezpečila její výzbroj, výstroj a činnost. Vznikl Československý generální štáb při Čs. národní radě ve Francii, vedený francouzským generálem MauricemJaninem, a byla vyhlášena mobilizace všech našich krajanů. V Cognaku byl dne 12. ledna 1918 vytvořen21. střelecký pluk a v Darney 22. střelecký pluk. Dne 30. června 1918 složili příslušníci 21. a 22. střeleckého pluku v Darney přísahu v přítomnosti francouzského prezidenta R. Poincaré a E. Beneše. V říjnu pak byly pluky nasazeny v Argonách u Terronu, kde úspěšně bojovaly až do konce války.
Dne 16. prosince 1918 navštívil v Darney jednotky francouzských legionářů prezident republiky T. G. Masaryk, před jejich transportem do vlasti. Návštěvy využil ke zhlédnutí vojenské techniky střelecké brigády (archiv ČsOL, Jednota Ml. Boleslav).
Francouzská vláda zabezpečila nejenom výstroj, ale také výzbroj legionářů a výcvik s novým typem válečné techniky. V průběhu léta 1918 byli budoucí velitelé vysíláni do výcvikových středisek, kde se seznamovali s francouzskou povelovou technikou a strategií. Pro seznámení s francouzskými těžkými kulomety byl vytvořen kulometný kurs v St. Yriex, kde se cvičili budoucí velitelé kulometných rot. Nejprve se seznamovali s montáží a demontáží kulometu, jmenovat jednotlivé části zbraně, povelovou techniku, apod. Krom nejnovějšího kulometu Hotchkiss Model 1914 bylo předmětem výcviku i seznámení se staršími kulomety St. Etienne a nepřátelským kulometem Maxim. Po ukončení kursů se legionáři vraceli jako instruktoři a velitelé ke svým kulometným rotám.
Kulomet v protiletecké pozici na železničním seřadišti (archiv ČsOL, Jednota Ml. Boleslav).
Kulomet Hotchkiss Model 1914 je francouzské provenience vyráběný zbrojovkou Hotchkiss et Cie. Skládá se ze čtyř základních částí – hlavně, schránky závěru, úderníku a mechaniky závěru a nabíjení. Vzduchem chlazený kulomet je konstruován na náboj 8mm Lebel. Při střelbě byl kulomet zpravidla osazen na lafetě Model 1915, typ Omnibus, nebo na lafetě Model 1916, typ Hotchkiss. K zajištění úplné obsluhy kulometu bylo třeba tří mužů (přímá obsluha), a to velitele kulometu, který se nacházel po pravé straně, dále střelce, který seděl na sedáku lafety, popřípadě se nacházel v pozici klečícího či ležícího střelce, a nabíječe, jenž byl po levé straně kulometu. V krajním případě byl schopen kulomet obsluhovat jediný muž.
Ve francouzské armádě bylo mužstvo školeno na tři druhy palby z tohoto kulometu.
- Blokovaná palba, při níž byl směr střelby pevně fixován pomocí aretace na lafetě. Doporučována byla na zúžené průchody, při střelbě na krátkou vzdálenost a při střelbě na dobře odkryté nepřátelské objekty malé velikosti.
- Odblokovaná palba bez kosení (jak byla doslova pojmenována), při které byla střelba vedena jedním směrem, ale vzhledem k tomu, že kulomet nebyl pevně aretován na lafetě, docházelo k třikrát až pětkrát většímu rozptylu střel v závislosti na pevnosti střelcovy paže. Tento druh střelby se doporučoval k postřelování dna údolí, brodů či silnic zaříznutých v terénu.
- Odblokovaná palba s kosením využívala možnosti změny směru palby a používala se buď k postupnému postřelování dvou a víc úzce vymezených cílů, nebo k vytvoření palebné přehrady mezi dvěma krajními polohami. Užívala se mimo jiné k postřelování pohybujícího se cíle či nepřátel, kteří v daný okamžik překonávali určitou podlouhlou terénní vlnu
Nabíjení kulometu bylo realizováno pomocí tuhých ocelových rámečků s kapacitou 24 nábojů, nebo ocelovým pásem s kapacitou 250 nábojů. Kadence kulometu se pohybovala okolo 500 ran za minutu, úsťová rychlost 709 m/s. Kulomet měl účinný dostřel 2 400m. Délka kulometu činila 1,31m, celková váha i s lafetou 52kg.
Kulomety Hotchkiss patřily k široce využívaným automatickým zbraním. Na bojištích první světové války byly ve výzbroji krom francouzské armády, také v armádách britské, americké a ruské. Po první světové válce se částečně využívaly i u nově vzniklé československé armády, zapojily se do bojů o jižní Slovensko a bojů s Poláky o Těšínsko. Ještě v roce 1938 měly tvořit doplňkovou zbraň útvarů Stráže obrany státu.