Přehlídka Československé samostatné obrněné brigády dne 30. května 1945 v Praze

18 Úno Přehlídka Československé samostatné obrněné brigády dne 30. května 1945 v Praze

Vilém Fencl

Článek vznikl pro časopis Hobby Historie v létě roku 2015, kde byl otištěn s neúplnou tabulkovou přílohou. Zde přinášíme plnou verzi, včetně nepublikovaných tabulek, které jsou pro článek důležité.

V článku je použita v názvech jednotek a techniky převážně brigádní terminologie a předepsané nebo obvyklé názvy, u některé techniky je použito továrního označení pro lepší orientaci nebo tam, kde by mohlo dojít k záměně typů. Místopisné názvy ulic a čtvrtí jsou v původní podobě z května 1945.

Slavnostním pochodem Československé samostatné obrněné brigády dne 30. května 1945 se před zraky Pražanů završila dlouhá cesta našich vojáků z okupované vlasti. Po šesti válečných letech, naplněných intenzívním výcvikem, se konečně mohli vrátit do osvobozené vlasti, a i když ne vlastní vinou, nemohli přímo zasáhnout do osvobozování.

Velká část vojáků prošla nejprve bojišti v Polsku, Francii a na Středním východě a nakonec byli nasazeni u severofrancouzského města Dunkerque. Vodou a blátem zatopená oblast, ve které nebylo možné tak úplně využít výcvik a techniku, byla pro mnohé zklamáním. Pouze symbolická skupina vyčleněná z brigády, z nejsnáze postradatelných jednotek, tzv. Kombinovaný oddíl, přispěl malým dílem k přímému osvobozování Československa. Dne 9. května 1945 v 9.00hod, podepsal na velitelství Československé brigády ve Wormhoutu velitel pevnosti Dunkerque víceadmirál Frisius bezpodmínečnou kapitulaci. Na základě tohoto dokumentu, vydalo Velitelství brigády rozkaz pro provedení přesunu do vlasti. Odjezd byl naplánován na 12. května a byl proveden ve dvou fázích.

1/ 12. května – odjezd kolových a pásových vozidel

2/ 13. května – odjezd tankové techniky na transportérech

Pro přesun do vlasti byla brigáda přesunuta pod velení americké 12. skupiny armád. Z důvodu zajištění zásobování, byla u brigády ponechána britská styčná mise 22.LHQ, neboť se i nadále počítalo se zásobováním od britského velení. Urychleně se doplňovala a vyměňovala chybějící nebo poškozená technika. Veškeré mužstvo usilovně pracovalo na přípravě techniky pro náročný přesun. Mimo jiné, byla provedena výměna tanků Sherman za zcela nové tanky Challenger a byla vyměněna a doplněna značná část kolové i pásové techniky. Velitelství brigády bylo oficiálně zrušeno 11. 5. 1945 v 15.00hod. Po dobu přesunu převzal velení CIABG* plk.pěch. Zeman – Barovský, jedoucí spolu se štábem v proudu č.3. (*Czechoslovak Independent Armour Brigade Group)

Dne 12. května brzy ráno v 5.00 hod započal přesun brigády. Kolona více jak 1 200 kolových a pásových vozidel se po seřazení v okolí města Arques, vydala v devíti proudech na cestu do vlasti. Cestu absolvovala brigáda bez větších potíží za 7 dní po trase Aire – Bethune – Aix – Arras – Cambrai – La Capelle – Mezieres – Sedan – Douzy – Montmédy – Longuyon – Longwy – Luxembourg – Trier – Ruwer – Nohrelden – Bingen – Bad Kreuzbach – Mainz – Oppenheim – Darmstadt – Aschaffenburg – Wüerzburg – letiště poblíž Kitzingenu – Norimberk – Sulzbach – Hahnbach – a konečně 18. května kolem 09.00 hod., začaly překračovat první vozidla brigády hranice ČSR. Jako první překročili státní hranice vyčlenění zástupci z každé jednotky – velitel, jeden důstojník, jeden rotmistr, jeden poddůstojník a jeden vojín a provedli na hranicích slavnostní vztyčení Československé státní vlajky. Celou událost také dokumentovali příslušníci fotografické a filmové skupiny. Díky nim si dnes můžeme prohlížet barevné i černobílé filmové záběry přejezdu hranic. V Plzni přivítali kolonu vozidel jásající obyvatelé a také velitel brigády brig. gen. Alois Liška. Po projetí Plzní, zamířila kolona do okolí Klatov a na jih od Plzně, kde se jednotlivé jednotky rozmístily do přidělených míst viz. tabulka č.4.

tab. 4

Dne 13. května, se vydala na cestu ve třech proudech i tanková skupina, když své tanky naložila už den předtím. Pro přesun bylo přiděleno 200 transportérů Diamond T980, z toho jich 29 jelo jako záložních (prázdných). Proudy se pohybovaly po téměř stejné trase jako kolona kolových a pásových vozidel. Kolona naložených tahačů s tankovou technikou, nabrala během přesunu mírné zpoždění. Z důvodů nutné technické údržby, byla 16. května učiněna přestávka v přesunu a kolona pokračovala v cestě až 17. května ráno, ve směru Trevír a Bad Kreuznachu – Bingen – Mainz – Darmstadt – Wüerzburg – Norimberk – Hahnbach. Dne 20. května byla překonána, s menším zpožděním, poslední část cesty po ose Hahnbach – Plzeň – Klatovy. Před Plzní, bylo nutné vyložit veškerou tankovou techniku, z důvodu nízkého podjezdu pod tratí. Tato kolona projela Plzní téměř nepozorovaně, bez zvláštního přivítání. Transportéry odvezly tanky na letiště nedaleko Klatov. Tam je jejich osádky definitivně z transportérů vyložily a odjely po vlastní ose ke svým jednotkám.

Kolona naložených tanků Stuart VI na transportérech při přesunu do vlasti. Zdroj sbírka autora	Přestávka Tankové kolony při cestě domů, v pozadí naložené tanky Cromwell Mk.IV/V Fna transportérech. Zdroj sbírka autora

Průjezd státní hranice technikou Motopraporu (Universal Carrier No.1Mk.III “Milena“ a Fordson WOT2H ), v pozadí dodávka fotografické a filmové skupiny která tento historický okamžik zaznamenala nejenom na fotografiích ale i na barevný filmový pás. Zdroj VHU	Nákladní automobil Dodge D60L od Motopraporu při průjezdu hranic. V pozadí dodávka fotografické a filmové skupiny, pravděpodobně Brooks Vanette . Zdroj VHU

Jeden z Cromwellů Mk.IV/V F na transportéru při přepravě tankové techniky do vlasti. Zdroj sbírka autora	Posádka tanku Stuart VI při přesunu do vlasti. Zdroj sbírka autora

Dlouhý a namáhavý přesun od Dunkerque do vlasti, se obešel bez větších problémů. Rychlost kolony kolových vozidel byla okolo 13 mil za hodinu a o něco pomalejší tanková technika na transportérech se pohybovala průměrnou rychlostí 9 mil za hodinu. Vzniklé poruchy zvládali odstraňovat vojáci většinou na místě a kromě spadlého tanku na počátku přesunu, nedošlo k vážnější nehodě. Z téměř 2 000 vozidel, bylo ztraceno šest kolových vozidel a deset tankových transportérů. Dva transportéry vyřadily dopravní nehody, a ostatní vozidla skončila pro mechanickou poruchu.

Jednotky převzaly dle operačního rozkazu ostrahu demarkační čáry v prostoru Klatovy, Nepomuk a Horažďovice. V západním úseku sousedily brigádní jednotky s 2. americkou divizí a ve východním úseku, pak s dělostřelectvem V. amerického sboru. Úkolem bylo bránit roztroušeným německým jednotkám a vojákům v pronikání z vnitrozemí do americké zóny a Německa. První linii obsadily jednotky Tankového praporu 1 a 2, Motoprapor a Protiletadlová baterie. Všechny ostatní jednotky byly umístěny v druhém sledu.

Kamuflované tanky Cromwell Mk.IV/V 2 roty Tankového praporu 2 na náměstí v Kasejovicích. Zdroj Veselí

Nabíjecí Carrier TSC Loyd No.1Mk.1 od 2 roty Tankového praporu 2. Zdroj Veselí	Technika 2 roty Tankového praporu 2 v pozadí nákladní automobil Ford F60L s kabinou č.11 a Carrier TSC No.1Mk1 Loyd. Zdroj Veselí

Odjezd brigády do Prahy

Přesun brigády na slavnostní přehlídku byl uveřejněn v rozkaze Velitelství čs. sam. obrněné brigády Čj.30004/12 taj.odděl.45 SV 26. květen 1945 a byl určen na 28. května 1945 ráno.
Poměrně složité jednání o termínu přehlídky vedl velitel brigády v Praze s představiteli města a Ruského vojenského velitelství v Praze. Bylo nutné zajistit mimo jiné i pohonné hmoty. Jelikož rozložení brigády v oblasti západních Čech (viz. tabulka č.4), se nacházelo na poměrně velkém prostoru a přehlídky se měla zúčastnit převážná většina brigádní techniky, byly určeny seřadiště jednotlivých proudů (kolon) a bod tzv. průchodiště, kudy jednotlivé proudy projížděly v určený čas, z důvodu dosažení správného načasování odjezdu jednotlivých proudů. Průchodištěm byla určena křižovatka silnic jihovýchodně od Plzně, souřadnice 096376.

Určená seřadiště k odjezdu viz. tabulka:

Nařízená rychlost kolony (pochodová rychlost) byla pro kolová a lehká pásová vozidla 30mil/2 hod, pro tanky které cestu absolvovaly po vlastní ose 20mil/2 hod. Hustota 40 vozidel na míli. Aby se kolona udržela pohromadě, z důvodu různých rychlostí jednotlivé techniky, byly nařízeny přestávky. Zastavovat se mělo 20 minut před každou lichou hodinou a v jízdě se pokračovalo v celou lichou hodinu. Uspořádání vozidel dle velikosti – malá vpředu, velká vzadu.

Dne 28. května (pondělí) ráno, odjela brigádní technika dle nařízených časů směr Praha. Přes Plzeň a Beroun dorazila první technika kolem desáté hodiny na místo přehlídky, jižně od obory Hvězda viz. obr.1. Poslední tanky přijely do prostoru kolem 21.00hod. Zdržení tanků způsobil poškozený most v Berouně, kde byly tanky brigády nuceny přebrodit Berounku nedaleko mostu, v pásmu předválečného lehkého opevnění. Po zaparkování vozidel a zajištění ubytování ve stanech, byly od 18.00 hod vydávány propustky přes noc (do 6.00 hod). Druhý den ráno, 29. května v 8.30 hod, projeli velitelé jednotlivých proudů trasu přehlídky (pochodu). Mužstvo Ženijní roty dokončilo tribunu v Praze na Přikopech a mužstvo ostatních jednotek pokračovalo v přípravě techniky na přehlídku. Po dokončení příprav a nástupu všech jednotek, odešla v 13.00 hod většina mužstva na vycházky. Seřadiště na Vypichu navštívilo během příprav na přehlídku několik desítek tisíc Pražanů, chválící čistotu a upravenost našich vojáků. Byla chválena anglická technika a další materiál. Téhož dne, byl také povýšen dekretem prezidenta republiky velitel brigády, brigádní generál Alois Liška do hodnosti divizního generála.

Cromwell Mk.IV/V F od Tankového praporu 1 při brodění řeky Berounky cestou do Prahy 28.5.1945. Zdroj sbírka autora	Kolona Cromwellů Mk.IV/V F Tankového praporu 1 po přebrodění řeky Berounky. V pozadí objekt předválečného opevnění „řopík“. Zdroj sbírka autora
Kolona traktorů Ford FGT a Morris C8 FAT se 17 liberními protitankovými děly (17pr. A/Tk.), Oddílu KPUV cestou z Rudné do Prahy 28.5.1945. Zdroj sbírka autora	Traktor Ford FGT od Dělostřeleckého pluku, táhnoucí 25 liberní kanonovou houfnici (O.Q.F 25 pr. Mk.II ), cestou z Rudné do Prahy 28.5.1945. Zdroj sbírka autora

 

Přehlídka brigády 30. května 1945

Přesný program přehlídky byl uveřejněn v rozkaze Velitelství Čs. sam. obrněné brigády ČJ.:3004/13dův.-3odděl.45, SV 27. květen 1945. Vytýčení celé trasy provedl oddíl polního četnictva. Nástup brigády do výchozích prostor byl zakončen do 8.30 hod. Rozmístění jednotek a techniky viz, obr.1.

obr.1

Přehlídku zahájil trubač brigádní hudby signálem „Pozor“ a třemi takty fanfáry z Libuše.
V 09.00 hod přijel na Vypich prezident republiky Dr. Beneš v doprovodu ministra Národní obrany, divizního generála Svobody, státního tajemníka u MNO, náčelníka hlavního štábu divizního generála Bočka, ruského posádkového velitele a dalších osobností. Po zahrání státních hymen v podání brigádní hudby, podal velitel brigády brig. gen. A.Liška hlášení prezidentu Benešovi. Následně prezident provedl v otevřeném voze Praga Golden přehlídku nastoupených jednotek, jízdou podél silnice směrem k západu a zpět k východu. Poté vjel do čtverce tvořeného Tankovými prapory a jízdou před frontou těchto jednotek, počínaje řadou Dělostřeleckého pluku. Po vystoupení na tribunu je pozdravil. V krátkém projevu přivítal brigádu v osvobozené vlasti, poděkoval za její práci.

Odjezd brigádní techniky na přehlídku sledovalo velké množství pražanů. Na odjezdu tank Challeger Mk.I, vpředu Humber 4×4 Heavy Utility	Technika brigády byla k vidění na Vypichu od 28. do 30. května. V té době ji obdivovalo několik desítek tisíc pražanů. V popředí tank Challenger Mk.I. Zdroj Jiří Zahradník

Pan president odjel z místa přehlídky v 9.40 hod. Brigádní hudba ihned po odjezdu presidenta odjíždí po ose Bělohorská třída – Pohořelec – Úvoz – Nerudova ulice – Karlův most – Karlova ulice – Staroměstské náměstí -Železná ulice – Havířská ulice a po vystoupení z vozů odpochodovala na své stanoviště naproti tribuně Na Příkopě. Ostatní jednotky vyjíždí z místa přehlídky dle určeného pořadí proudů, viz tabulka tak, aby čelo přehlídky bylo před tribunou s presidentem republiky a dalšími hosty v 11.00hod. Velitel Brigády plk. A. Zeman a přednosta 3. oddělení štábu, ještě před čelem kolony vystoupili z vozu a postavili se čelem k tribuně, na druhé straně silnice. Vozidla v proudech nebyla rozdělena podle jednotek, ale podle druhu vozidel, od těch nejmenších po ty největší. První proud tvořilo na 100 motocyklů různých značek, následovaných jeepy, nákladními automobily, tanky a další brigádní technikou. Úplný přehled viz tabulka č.1. V každém proudu byla soustředěna technika stejné váhy (tonáž) a určení, bez ohledu na příslušnost k jednotce. Velitelem proudu, byl určen důstojník velící jednotce nejvíce zastoupené v proudu viz tabulka č.1. Kromě velitele proudu, měla každá zastoupená jednotka svého určeného velitele skupiny.

tab.1

Kolona sta motocyklů různých typů a příslušnosti k jednotce, jela v čele přehlídky. Zdroj sbírka autora	První proud přehlídky tvořilo 100 motocyklů různých typů. Zdroj Jiří Zahradník
Vozidla ženijní roty GM C15TA v proudu č.2. Zdroj sbírka autora	Scout car Humber Mk.I Brigádní štábní roty. Zdroj sbírka autora
Tanky Challenger Mk.I od 2 roty Tankového praporu 2. Zdroj sbírka autora	Lehký průzkumný Light Reece Morris Mk.II Ženijní roty. Zdroj Jiří Zahradník
Traktor Morris-Comercial C8 FAT s 17. liberním protitankovým dělem. Hlomozna (trailers Artilery No.27Mk.I) mezi traktorem a dělem sloužila pouze pro zlepšení trakce, munice se do zásobníků nevešla a byla přepravována v dalším nákladním voze. Zdroj sbírka autora	GM C15TA od Ženijní roty. Zdroj sbírka autora

Úprava vozidel pro přehlídku

Brigádním rozkazem bylo nařízeno, jak mají být vozidla pro přehlídku jednotně upravena. Z fotografií víme, že tato nařízení byla často dodržována dost nedůsledně. Byl přísný zákaz dekorování vozidel vlajkami jakéhokoliv druhu a byl přísný zákaz opatřovat techniku nápisy. Jak je patrné z dobových záběrů, zákaz vlaječek je poměrně důsledně dodržován, jinak je tomu u nápisů, které jsou velice časté hlavně u Tankového praporu 2 a 3. Jeepy měly jet do přehlídky bez plachet, se složenou konstrukcí, 3 tunové nákladní vozy byly bez konstrukce a plachty, pro vezené mužstvo byly instalovány improvizovaně 3 lavičky po 4 mužích, čelně ve směru jízdy. Brigádním rozkazem bylo zakázáno oživovat opršelou nebo zašlou barvu naftou smíchanou s olejem, při přehlídce, byla ale učiněna výjimka a velká část techniky byla takto upravena. Předepsaná výstroj pro mužstvo během přehlídky, byl vycházkový battledress, černé boty, spinky, opasek, a osobní zbraň, důstojníci otevřený límec, mužstvo zavřený. Na údržbu techniky pracovní oděv. Přestože spolu s technikou určenou na přehlídku, bylo do Prahy přivezeno i množství vybavení pro stravování (polní kuchyně, vodní tanky), bylo mužstvo vybaveno stravní dávkou K-pack na všechny tři dny strávené v Praze.

Jednotlivé jednotky brigády, byly rozděleny na techniku jedoucí do přehlídky, a na „zpětný odřad“, tvořený příslušníky jednotlivých rot a čet, záložními posádkami a administrativním sledem. Příslušníci zpětných odřadů se přehlídky až na výjimky nezúčastnili. Do přehlídky jely, kromě techniky „A“ sledů (bojových), i vozy kuchyňské, APH (pro přepravu pohonných hmot), pro přepravu zavazadel a dalšího určení. Posádky, hlavně v obrněné technice, nebyly kompletní a mnohdy neodpovídaly ani přiděleným vozidlům a tankům.

Jednotky vyrazily z východiště v určeném pořadí proudů na pochod (přehlídku) v 09.45 hod., rychlost pochodu činila 7mil/hod., předepsaná vzdálenost mezi vozidly 15 metrů, mezi proudy 50 m, směr Bělohorská třída -Clamm Martincova silnice – Belcrediho třída – Bubenečská třída – Hlávkův most – Těšnov – Na Poříčí – Na Příkopě, kde byla umístěna tribuna, Na Příkopě u Panské ulice. Dle brigádního nařízení „Pana presidenta zdraví pouze velitelé jednotlivých proudů. Při průjezdu Prahou, je mužstvo postavené v „pozor“, při příjezdu Na Příkopy velí „vlevo hleď“, návěstí jsou uvedena na tabulích po obou stranách ulice s nápisem „DEFILE VLEVO –Přímo hleď“, provede se 100 metrů za tribunou – v tuto dobu nesmí mužstvo odpovídat na zdravení civilního obyvatelstva.“

Radiovůz Spojovací roty Morris N/T na Hlávkově mostě. Zdroj sbírka autora	Challenger Mk.I od 1.roty Tankového praporu 1. Dobře je patné maskování hlavně kanonu. Hlávkuv most 30. 5. 1945.  Zdroj sbírka autora
Vyprošťovací Cromwell ARV od Tankového praporu 1 na Hlávkově mostě. 30.5.1945. Zdroj sbírka autora	Kolona Cromwellů Mk.IV/V F Tankového praporu 1 na Hlávkově mostě. 30.5.1945. Zdroj sbírka autora
Stuart VI průzkumné čety velitelské roty Tankového praporu 1 na Hlávkově mostě. 30.5.1945. Zdroj sbírka autora	Odtahový B/Douwn Ward La France od Lehkých dílen na Hlávkově mostě. 30.5.1945. Zdroj sbírka autora

Čerstvě povýšený div. gen. Alois Liška zdraví na tribuně stojícího presidenta republiky dr. E. Beneše a další hosty těsně před zahájením přehlídky. Zdroj VHÚ	Tribunu na Příkopech postavily příslušníci Ženijní roty.

Další osou pochodu byla ulice 28. října – Národní třída – Most Legií – Vítězná třída – Újezd – Štefánikova třída – U Anděla – Plzeňská třída – Motol – směr Plzeň. Přestože se přehlídka konala v pracovní den, celou osu pochodu lemovaly desetitisíce pražských obyvatel a bouřlivě ji vítaly. Posledním vozidlem, v poslední proudu, byl jeep označený zeleným praporkem, vyznačující konec defilujících jednotek. Z chodu pokračovaly jednotlivé proudy do posádek v západních Čechách. Přesun se protáhl i díky bouřlivému počasí až do ranních hodin. Některá vozidla pro silnou bouři zůstaly v Břežanech a do posádek dorazily až 31. května dopoledne.

Lehký průzkumný LRC Humber Mk.III ženijní roty v závěsu GM15TA od stejné jednotky. Zdroj VHU	Obrněný velitelský vůz (ACV) AEC 0857 a AEC „Dorchester“ Hi – Power Spojovací roty. Zdroj Tomáš jambor
Jeden z traktorů Ford FGT s 25. Liberní kanonovou houfnicí (O.Q.F. 25.pr. Mk.II + Trailers Artillery No.27 Mk.I) od Dělostřeleckého pluku. Přestože tohoto typu měla naše brigáda jen několik kusů, dva traktory se zachovaly do dnešních dnů. Zdroj sbírka autora	Humber 4×4 Heavy Utility Brigádní štábní roty.  Zdroj VHU
Ford WOT2 ( 15cwt 4×2 G.S. british) od Dělostřeleckého pluku. Zdroj Jiří Zahradník	Tank Stuart VI „KOZINA“ průzkumné čety Tankového praporu 2 . Zdroj sbírka autora
Velitelský vůz Fordson WOA2 imatrikulačního čísla M718219 od Brigádní štábní roty. Zdroj sbírka autora	Muži od Lehké brigádní ambulance na korbě nákladního automobilu Dodge D60L. Zdroj VHÚ

Zajištění vyprošťování v případě poruch, zajišťovaly v úseku Vypich – Příkopy Lehké dílny 1, v úseku Příkopy -Chrášťany Lehké dílny 2. Odsun se prováděl až po skončení přehlídky, do prostorů zřízených Brigádními tankovými dílnami na Vypichu (vozidla odtažená LD1) a v Chrášťanech (vozidla odtažená LD2). Kontrolu, že na trase nezůstala žádná poškozená technika, provedl technický důstojník brigády npor..děl.v zál. Ing. Jan Hajšmann.

Pro zajištění hladkého průběhu pochodu (přehlídky), byly po trase zřízeny radiové stanice, které hlásily jednotlivým velitelům proudů instrukce k úpravě rychlosti těchto proudů, z důvodu dodržení časového harmonogramu přehlídky. Případně hlásily poruchy a další informace.

Řídící stanice – poblíž tribuny Na Příkopě – název Příkopy
1.stanice: Bělohorská třída – název Dlabačov
2.stanice: Belcrediho třída – název Letná
3.stanice: u Denisova nádraží – název Poříčí
4.stanice: Na Újezdě – název Újezd
5.stanice: Na Smíchově – název Anděl

Po celé trase byli rozmístěni příslušníci Oddílu polního četnictva, kteří se po průjezdu jednotek postupně připojovali na konec proudu a při první zastávce za Prahou, se připojili ke skupině pod velením pplk. J. Chvalovského, v čele celého proudu.

Britská mise 22. LHQ

Zajímavým útvarem v přehlídce, byla vozidla britské vojenské mise No.22 LIAISON HEADQUARTERS – CZECH FORCES. Ta zajišťovala brigádě styk z britským velením, zásobování technikou a dalším materiálem. Původně měla být technika britské mise součástí 2. a 5. proudu, ale nakonec bylo na poslední chvíli rozhodnuto utvořit samostatný proud 4a. Mise měla v přehlídce několik vozidel typově stejných, jaké používala naše brigáda. Zajímavá je mise z pohledu označení, kdy marking jednotky tvoří černý obdélník s bílým číslem 120 a bílým nebo žlutým nápisem „British“ na předním pancíři scout carů Humber Mk.II, nebo v dolní části předního skla jeepů. Dalším identifikačním znakem je britská vlajka, použitá v době přehlídky na nákladním voze Dodge D60L (T110) a minimálně na jednom scautu Humber. Celkem měla mise na přehlídce 4 jeepy, 2 scout car Humber Mk.II a 2 nákladní Dodge D60L (T110).

Jeden ze dvou scout carů Humber Mk.II od britské 22 LHQ, jedoucí v samostatném proudu č.4a stojící důstojník zdraví po anglicku dlaní nahoru. Zdroj VHU	Scout car Humber Mk.II 22. LHQ Britské styčné skupiny. Nápis „BRITISH“ na předním pancíři bohužel zakrývá britská vlajka. Praha 30.5. 1945. Zdroj Jiří Zahradník
Scout car Humber Mk.II 22. LHQ Britské styčné skupiny. Nápis „BRITISH“ na předním pancíři bohužel zakrývá britská vlajka. Praha 30.5. 1945. Zdroj Jiří Zahradník	Jeden z jeepů 22. LHQ Britské styčné skupiny před tribunou na Příkopech. Nápis „BRITISH“ měla všechna vozidla mise. Zdroj Jiří Zahradník

Přehlídka v Praze byla posledním společným vystoupením naší západní armády pod názvem Československá samostatná obrněná brigáda. Výnosem MNO hl. št. čj. 228dův. – hl. št. / 4.oddělení 1945 ze dne 30. května 1945 se Československá samostatná obrněná brigáda dnem 1. června 1945 přejmenovala na 1. tankový sbor.

Prameny:
Ústřední vojenský archív / Fondy:
– Československá samostatná obrněná brigáda
– Důvěrné materiální rozkazy
– Technické instrukce
– Velitelství- důvěrné rozkazy 1944-1945
– Tankový prapor 1,2,3
– Styčná skupina
– Ženijní rota
– Polní park
– BTD
– Lehká polní ambulance
Válečné deníky:
– Motoprapor,
– Tankový prapor 1,2
– Ženijní rota
– Záložní tanková rota
– Styčná skupina¨
– Polní park
– Dopravní oddíl
Knihy:
– Ivan Procházka -Dunkerque- Deník Československé samostatné obrněné brigády Říjen 1944 – Květen 1945
– Vilém Fencl, Petr Lošek – Cromwelly Československé brigády