Hraničářský prapor 2 Roty Nazdar – první republika

Dalším obdobím, které chceme připomínat, je období tzv. první republiky. Doby, která byla založena právě na legionářském odkazu a kdy se za více než dvacet let, stala demokracie mladé republiky vzorem ostatním. Bylo to období, v jehož vlasteneckém duchu byl veden celý národ a každému občanu byly vlastní pojmy jako je stát, národ, čest, hrdost. Rovněž tehdejší Československá armáda vždy prokázala odhodlání bránit svou rodnou vlast do posledního muže, a ačkoli jí to vlivem pohnutých událostí v roce 1938 nebylo nikdy umožněno, přesto byla a zůstává pro nás vzorem jednoty národa. Zde představujeme Hraničářský prapor 2 Roty Nazdar z Trutnova z období roku 1928 a 1938.

K tomuto účelu disponujeme velkou sbírkou nejrůznějšího vojenského vybavení, dokumentů, zbraní, stejnokrojů, techniky a taktéž replikou zástavy Hraničářského praporu 2.  V tomto duchu se účastníme celé řady akcí spojených s vojenskou historií první republiky.

Z historie praporu

Hraničářský prapor 2 „Roty Nazdar“ vznikl 27. února 1920 z rakouského 2. mysliveckého praporu. Po vzniku Československa se v souvislosti s vyhrocenou politickou situací na Trutnovsku a Broumovsku podílel společně s čs. bezpečnostními orgány na zajištění klidu a pořádku v Krkonoších i celém Podkrkonoší. Na sklonku roku 1920 byl prapor rozmístěn v Trutnově (velitelství praporu společně s technickou, náhradní a kulometnou rotou), v Broumově (1. a 3. rota) a ve Vrchlabí (2. rota). Prapor měl tehdy celkem 25 důstojníků, 12 rotmistrů a 718 mužů.

Zvláštností u hraničářského praporu byl pobyt v tzv. letních či zimních pobytových stanicích. Během času se tak postupně jednotky tohoto útvaru rozmístily po celém regionu. Na sklonku dvacátých let probíhala výstavba nových trutnovských kasáren, kde měl být postupně soustředěn celý hraničářský prapor 2. Jako první se přestěhovala z Josefova do Trutnova poddůstojnická škola, umístěná v Dolním Starém Městě. Koncem roku 1930 se přemístila z Vrchlabí do Trutnova do nových kasáren 2. hraničářská rota a v dubnu 1931 i 1. hraničářská rota z Broumova. Počátkem ledna 1932 došlo k přejmenování „prozatímních kasáren“ na „Krkonošská kasárna“.

Dne 16. května 1932 nařídil president republiky, aby hraničářský prapor 2 nesl čestné jméno Hraničářský prapor 2 „Roty Nazdar“, jako odkaz na legionářskou tradici a boj stejnojmenné české roty cizinecké legie v bitvě u Arrasu v květnu 1915. Od druhé poloviny třicátých let se důstojníci praporu podíleli na taktické přípravě výstavby lehkého opevnění v dané oblasti. Vojáci postavené objekty nejen střežili, ale v případě vyhlášení pohotovosti je měli i obsadit. V době květnových mimořádných opatření v roce 1938 prapor obsadil svěřený úsek od Markoušovic po Babí. V rámci armádní reorganizace a výstavby nových hraničářských jednotek se v průběhu srpna a září 1938 prapor přesunul do nového obranného úseku v Krkonoších. Při branné pohotovosti státu na konci září 1938 pak jednotky hraničářského praporu 2 zaujímaly obranu v centrální části Krkonoš, kde by se nepříteli postavilo na 2000 mužů. Velitelem praporu v roce 1938 byl plk. pěch. Jiří Augustin Vorlíček. Po říjnovém ústupu zaujal prapor obranu v okolí Jaroměře. Po demobilizaci útvar zůstal v Josefově, kde jej zastihla i německá okupace okleštěné republiky.

Velitelé praporu
Od počátku vzniku hraničářského praporu v roce 1920 do jeho konce v roce 1939 se ve velení této elitní jednotky předválečné československé armády vystřídalo mnoho kvalitních velitelů. Prvním velitelem hraničářského praporu byl mjr. pěch. Jan Holásek, který byl v lednu roku 1921 vystřídán pplk. pěch. Janem Ziziusem. Ten úspěšně velel celému praporu až do března roku 1926. Další léta byla ve znamení časté obměny velitelského postu praporu, což mělo negativní vliv na celý prapor. Po mjr. J. Ziziusovi převzal velení pplk. pěch. František Hanačík, po něm od března 1926 do září roku 1927 pplk. pěch. Eduard Kolář. V září 1927 nastoupil do velení opět pplk. pěch. F. Hanačík. V únoru roku 1928 došlo k další obměně ve velení praporu. Na místo velitele praporu nastoupil pplk. pěch. Jindřich Skácel. Od září 1928 do února 1929 byl pak velitelem pplk. pěch. Arnošt Bösrang. Na jeho místo se potom opět vrátil pplk. pěch. Jindřich Skácel a tím skončily časté výměny ve velení. Pplk. Skácel kvalitně velel praporu až do prosince roku 1933, kdy jej na postu velitele druhého hraničářského praporu vystřídal plk. pěch. Jiří A. Vorlíček. Ten ve velení setrval až do smutného konce praporu v roce 1939.

Výcvik hraničářů
Druhý hraničářský prapor se pravidelně zúčastňoval polních cvičení, kde se projevovaly kvality vojáků této jednotky. V roce 1921 se hraničáři zúčastnili ostrých polních střeleb ve vojenském výcvikovém prostoru v Milovicích. Za jejich výkon je pochválil velitel čtvrté divize gen. Böttner. Od roku 1922 byli příslušníci hraničářského praporu cvičeni také v lyžařských kurzech. Zajímavostí je, že v tomto směru vojáci praporu vynikali v rámci celé divize, což prokázali na divizních závodech v roce 1923. Vybraní jedinci pak úspěšně reprezentovali republiku na mezinárodních lyžařských závodech ve Francii, v roce 1931 se pak trutnovští hraničáři zúčastnili závodu mezinárodních vojenských lyžařských hlídek v rumunských horách. V průběhu celých dvacátých a třicátých let prodělali příslušníci praporu mnoho cvičení zaměřených na obranu dané lokality ve spolupráci s dělostřeleckými oddíly, se sousedními vojenskými útvary. Cvičení měla různé náměty jako „ostrahový boj“, „pronásledování v horách“, součinnost pěchoty s jinými složkami armády apod.; probíhala jak v oblasti Krkonoš, Podkrkonoší a celého Trutnovska s Broumovskem, ale také např. ve Světlé nad Sázavou, v Milovicích apod. Hraničáři byli vedeni k intenzivnímu lyžařskému výcviku. Kvalitní výsledky cvičení příslušníků hraničářského praporu jsou uvedena v častých pochvalných hlášeních velitelů divize. Pochvalná uznání směřovala převážně 4. kulometné rotě praporu.

Prapor Hraničářského praporu 2 „Roty NAZDAR“
Ve dnech 5. až 6. července roku 1931 došlo k slavnostnímu předání praporce 2. hraničářskému praporu. Předání praporce iniciovaly vlastenecké spolky z Krkonoš a Podkrkonoší. Celá slavnost, za účasti drtivé většiny obyvatel z Trutnova a okolí, byla spontánním projevem české menšiny v severovýchodních Čechách. Hraničářský praporec měl na rubu vyšit nápis „Pro vítězství za praporem kupředu“, na lícové straně byl pak vyšit znak města Trutnova, symbol hraničářů – chodská psí hlava a nápis „Hraničářskému praporu 2 Češi z Trutnova a Krkonoš“. V průběhu dalších let byly na praporec připevněny stuhy měst Jilemnice, Vysokého nad Jizerou, Úpice, Jablonce nad Jizerou, dále stuhu na praporec připevnily spolky jako Č.O.L. Jilemnice, Děl. Jednota Trutnov, Sokolská župa Podkrkonošská – Jiráskova, spolek Češi z Trutnova, Dobrovolníci ve francouzské armádě, záložní důstojníci praporu a také Národní Jednota Severočeská.

Hraničářský prapor 2 „Roty NAZDAR“ byl od samého vzniku oporou české menšině a loajálním občanům republiky. Vojáci tohoto útvaru prokázali v kritických dnech podzimu roku 1938 vysokou kvalitu vojenskou, morální a lidskou. Demobilizací byla tak dopsána slavná, ale i tragická kapitola o Trutnovských hraničářech.

Hraničářské desatero
Člověk pomíjí. Věčný je národ, je-li silný. Síla – toť armáda. Ona jest pak taková, jací jsou vojáci. Střež proto své zdraví a dbej o svoji mravní a vojenskou dokonalost!
Naše národní svoboda zrodila se z krve a musí býti, bude-li toho třeba, i krví uhájena. Její ztráta jest horší, než ztráty života.
Válka jest zlo – poroba jest horší. Obrana jest mravně nutná. Cizí nechceme, vlastní nedáme: Ani píď země nikdy a nikomu!
Bráně svou vlast bráníš svou hroudu, krov, rodinu, tj. vše co tvoří šťastný a spokojený život občana.
K brannosti národa přispěj tak, jak jsi přísahal! V boji vytrvej, na množství nepřátel nehleď! Vůle a nervy rozhodnou o vítězství!
Svým velitelům důvěřuj a jejich důvěru nezklamej! Padne-li velitel, podřiď se velení nejstatečnějšího, jsi-li jím sám, neváhej a buď příkladem.
Své kamarády miluj a v boji neopouštěj! Sám raněn nezoufej, přátelé tě neopustí. Byv zajat mlč a přemýšlej o útěku!
Nezrazuj! O věcech vojenských nemluv ani dobrovolně, ani jsa nucen. I zdánlivá maličkost nepříteli často velmi prospěje.
Veškeren vojenský materiál považuj za majetek národní a tudíž i svůj! Šetři jím do krajnosti, neboť náhrada nebude vždy možná.
Odpoutej se od svého „já“ a zbav se sobeckosti! Pomni, že sám ničím nejsi a nic neznamenáš. Jenom zdravý a silný národ může Ti zajistiti šťastnou budoucnost a důstojné místo v lidské společnosti. Považuj se proto za část národa a pro jeho blaho obětuj vše! Pak Ti kázeň a obětavost bude samozřejmou a lehkou. Uvědom si slova básníkova: „Bude-li každý z nás z křemene, bude národ z kvádru“

banner_Hranicari_Brezinka_2015

Hraničáři – Březinka

Klub vojenské historie Náchod a Rota Nazdar o. s. si Vás dovolují co nejsrdečněji pozvat k účasti na vzpomínce: HRANIČÁŘI - kluci pro každou lotrovinu Vše podstatné naleznete v letáku. K tomu doplňujeme, že prohlídky pro předem ohlášené návštěvníky budou začínat od 9.00 do 17.00 vždy v každou celou hodinu. V případě Vašeho zájmu nás prosím co nejdříve kontaktujte na e-mailu: hranicari.brezinka@seznam.cz. Pokud budete mít zájem o prohlídku v některém konkrétním čase, prosím připište nám jej současně s počtem osob, pro které žádáte reservaci prohlídky. Bude-li to jen trochu možné, rádi Vám vyhovíme. Celkové množství návštěvníků je však omezeno programem ...
Celý příspěvek >
face-lichkov

CPO v Lichkově

Vojenské muzeum Lichkov, ForteG a Rota Nazdar Vás zvou na akci CPO v Lichkově, která se uskuteční 22. 8. 2015 v areálu Vojenského muzea Lichkov. Tradiční akce letos předvede netradiční téma - civilní protiletadlovou ochranu a spojovací vojsko z období let 1937-1938. Ukázky výcviku pro veřejnost proběhnou v 11:00, 14:30 a 19:00 ...
Celý příspěvek >