Odborné historické články

Jaroslav Špitálský Na přelomu dvacátých a třicátých let byly v odborném tisku publikovány práce našich i zahraničních autorů o budoucí roli tanků na bojišti. Polemizovalo se o tom, zdali tanky mají poskytovat blízkou podporu pěchotě, nebo operovat samostatně. Dále se řešila palebná síla bojových vozů či otázka jsou-li tanky zbraně obranné nebo útočné. V tomto období se preferovaly malé a především rychlé bojové vozy. Z konstrukčního hlediska je třeba zdůraznit, že neexistovaly ještě takové stroje, které by se dokázaly vysokou rychlostí přemístit na větší vzdálenosti. Životnost pojezdového ústrojí tehdejších bojových vozů nebyla vysoká. Dle předpisu P-IV-1 Instrukce pro tanky se u milovického Praporu útočné vozby ...
Značka Pro Pokračování Textu

Jaroslav Špitálský Nyní se vraťme zpět až do roku 1925, kdy byl pro naší útočnou vozbu uveden v platnost služební předpis Instrukce pro tanky D-IX-1a, jehož název se v pozdější době změnil na Instrukce pro tanky P-IV-1. O pět let později vydalo MNO vojenskou příručku nazvanou Útočná vozba, jíž autorem byl škpt. Josef Sovadina. Do následujícího textu se pokusím shrnout podstatné informace jak z příručky Sovadinovy, tak i z předpisu P-IV-1. Nechci říci, že studie škpt. Sovadiny je nezajímavá, ba naopak, všem zájemcům o útočnou vozbu ji doporučuji, ale vše podstatné o vývoji útočné vozby ve světě je již popsáno v předchozích článcích, a co ...
Značka Pro Pokračování Textu

Jaroslav Špitálský   Vliv Francie na budování čs. branné moci je nezpochybnitelný, např. uvádím: francouzská vojenská mise, studium čs. důstojníků ve Francii na vysoké škole válečné, kursy tankařů ve středisku tanků ve Versailles, nákup tanků Renault, atd. Není divu, že obtížně nalezneme zásadní odlišnosti našich vojenských předpisů od francouzských. Při studiu Réglement des Unités de chars légers, Réglement de Infanferie atd. zjistíme, že mnoho článků Cvičebního řádu pro pěchotu P-I-2, pokud jde o tanky, je doslovným překladem těchto francouzských předpisů. Nyní se zaměřím na práci mjr. gšt. Františka Papouška. Nebudu se však zabývat jeho poměrně známou studií nazvanou Tanky v boji, ...
Značka Pro Pokračování Textu

V průběhu budování jednotek naší útočné vozby byl sledován vývoj zahraničních obrněných vozidel. Informace se týkaly i snah italských, rakouských či švýcarských o využití bojových vozidel a o jejich použití v součinnosti s pěchotou, jízdou či přezvědy. Značný rozmach zaznamenal také sovětský průmysl, kdy byly vyráběny tanky dle zahraničních vzorů. Sověti „stavěli“ pancéřové divise a mechanisované oddíly. Díky většímu počtu tanků se v SSSR koncipovala a prakticky zkoušela taktika bojového nasazení tankových svazů, což byla zajímavá zkušenost i pro československé důstojníky. V roce 1932 v odborném tisku informoval škpt. Ludvík Novotný o tom, že SSSR má ve výzbroji zhruba 350 tanků, z nich část je zastaralých vzorů, zbytek ...
Značka Pro Pokračování Textu

Jaroslav Špitálský V závěru článku věnovanému výcviku střelců ÚV npor. pěch. Ladislav Hrubeš napsal: …některé tankové jednotky cizích armád jsou cvičeny pomůckami, které se nám zdají vojenským přepychem. Domnívám se, že nebude na škodu, když se seznámíme i s výcvikem britských tankařů. V meziválečném období se českoslovenští důstojníci poměrně často účastnili vojenských cvičení ve Velké Británii. V květnu 1938 malá delegace Čechoslováků navštívila školu obrněných vozidel  v Bovingtonu. Tábor v Bovingtonu založilo britské Ministerstvo války v roce 1916 jako školící zařízení pro osádky tanků. Po ukončení Velké války se tanky vrátily z francouzských bojišť zpět do Bovingtonu a valná část obrněných vozidel následně skončila ve ...
Značka Pro Pokračování Textu