Odborné historické články

Jaroslav Špitálský a Ivan Fuksa Ve středu 14. května 1930 zástupcům Ministerstva národní obrany (M.N.O.) a Vojenského technického a leteckého ústavu (VTLÚ) předvedla firma ČKD tři tančíky Carden-Loyd, které zakoupila ve Velké Británii spolu s licencí k jejich výrobě. Záhy M.N.O. objednalo u ČKD zkušební prototypy. Po jejichž zkouškách bylo rozhodnuto o úpravách konstrukce a tančíky vyráběné firmou ČKD byly zavedeny do výzbroje pod označením Tančík vz. 33. Na úspěch ČKD zareagovali konstrukční kanceláře Škodových závodů tím, že konstruktéři začali pracovat na projektech malých útočných vozů nápadně připomínající vozidla Carden-Loyd. Konstruktér Škodových závodů ing. Oldřich Meduna se o prvních projektech malých útočných ...
Značka Pro Pokračování Textu

Jaroslav Špitálský Již jsem se zmínil o úpravách konstrukce vozů CL-P, kdy jednotlivé rekonstrukce se označovaly P-I a P-II.  V pozdější době se stalo toto označení základem k dělení bojových vozů do „skupin“. „Skupina“ P-I zahrnovala tančíky, P-II malé bojové vozy později označované jako lehké tanky a „skupina“ P-III byla určena pro bojová vozidla s kombinovaným pojezdovým ústrojím. Trochu zmatek nastal s označováním samotných bojových vozů, kdy například stroje vyrobené Škodovými závody spadající do jednotlivých skupin se označovaly Š-I, Š-II, Š-IIa nebo Š-III. Bojové vozy ČKD nesly označení P-I, P-II či P-IIa. Tank konstruovaný továrnou Tatra se označoval T-III. A tak se například ...
Značka Pro Pokračování Textu

Kpt. pěch. Ladislav Hrubeš V posledních letech, zvláště po roce 1930, kdy se projevil úspěch anglické konstrukce lehkého útočného vozu a kdy po důkladných zkouš­kách bylo nalezeno přijatelné řešení pro podvozek rychlého pásového vo­zidla, počala myšlenka o použití rychlých, malých a poměrně lehkých útočných vozů zajímat i vojenské kruhy, které do té doby byly daleko od myšlenky mechanisace armády, poněvadž neměly důvěry v její úspěch. Levnost výroby a snadné přizpůsobení průmyslu k výrobě těchto malých vozů a pak hlavně rychlost těchto vozů podporovala plány o hro­madném použití v různých rychlých jednotkách, které pak časem nabý­valy nejrůznějších forem a dodnes vlastně nejsou ustáleny ...
Značka Pro Pokračování Textu

Jaroslav Špitálský V říjnu 1929 navštívil přednosta III. odboru Vojenského technického ústavu (VTÚ) plk. Bedřich Albrecht anglickou firmu Vickers-Armstrong Ltd., kde mu byl předveden bojový vůz Carden-Loyd Mk.VI. Po návratu plk. Albrecht vypracoval zprávu, v níž Carden-Loyd Mk.VI nadšeně doporučil zařadit do výzbroje. Přestože Ministerstvo národní obrany (MNO) se zavedením tančíků do výzbroje nepočítalo, začalo se na hlavním štábu uvažovat o uskutečnění zkoušek těchto vozů. Nebylo však jasné, kdo by měl malá pásová vozidla zkoušet. Zvažovalo se, zda budou pozváni zástupci britské firmy, kteří vozidla předvedou, nebo jestli předvedení zprostředkuje některý domácí zbrojařský podnik. MNO proto zahájilo jednání s pražskou firmou Českomoravská-Kolben-Daněk ...
Značka Pro Pokračování Textu

Jaroslav Špitálský V sobotu 17. srpna 2013 v rámci vzpomínkové akce nazvané Kulomety v Lichkově, pořádané v areálu Vojenského muzea Lichkov, se poprvé veřejnosti představila replika tančíku AH-IV-R. Majitelem tohoto pozoruhodného vozidla je Luděk Fiala a Lubomír Smolinský. Stavba repliky trvala sedm let, od samého počátku jsem s kolegou Michalem Mahnigem sledoval zrod tohoto malého pásového vozidla a oběma konstruktérům jsme čas od času přispěli nějakou dobovou fotografií, výkresem či radou. Když jsem v létě na lichkovské louce sledoval jízdu tančíku, rozhodl jsem k napsání článku věnovanému malým pásovým vozidlům, jež firma ČKD vyráběla pro rumunskou brannou moc. V sobotu 23. dubna 1921 byla v Bukurešti podepsána ...
Značka Pro Pokračování Textu