Československý periskop 2301

Pro zlepšení pozorování z Tančíků vz.33 a lehkých tanků vz.34 a 35 byl pro velitele strojů zkonstruován jednoduchý monokulární periskop. Další velmi zajímavé dokumenty jsou o využití tohoto periskopu Ředitelstvím opevňovacích prací.

Pro Prapor útočné vozby (později pluk) bylo přelomové období v letech 1933-1935, kdy tato jednotka byla vyzbrojována značným množstvím nových obrněných pásových vozidel. Nová vozidla přicházela nejprve z továrny ČKD, později i ze Škodových závodů.

První stroje, které vojáci dostali byly Tančíky vz.33. Těchto sedmdesát tři nepříliš povedených tančíků zpočátku suplovalo roli lehkých tanků. Ve stejném období, tedy v letech 1933-1935 bylo do výzbroje zavedeno padesát lehkých tanků P-II, které armáda označila jako LT vz.34. Konstrukce těchto tanků byla velmi zdařilá, avšak velkým nedostatkem bylo slabé pancéřování. Tyto lehké tanky LT vz.34 v pozdější době nahradilo 298 lehkých jezdeckých tanků, které Škodovy závody vyráběly pod označením Š-II-a. Armáda tyto nové stroje do výzbroje zavedla pod označením LT vz.35.

obr. Prototyp P-I (foto archiv Difrologický klub)	obr. LT vz.34 (foto archiv Difrologický klub)	obr. LT vz.35 (foto Difrologický klub)

Pro zlepšení pozorování z Tančíků vz.33 a lehkých tanků vz.34 a 35 byl pro velitele strojů zkonstruován jednoduchý monokulární periskop.

Periskop určený pro Tančíky vz. 33 byl dlouhý 660 mm. Měl 1,3 násobné zvětšení, zorné pole 35° světlost 25 a průměr výstupní pupily 5mm. Tyto periskopy dodávala Vojenská správa. Ve snaze zjistit o tomto periskopu více, vnořil jsem se do archivních materiálů z ČKD. Kde se mi povedlo zjistit, že kompletace tančíků byla zahájena v listopadu 1933. Rozhodnutí o uložení periskopu (označen jako zaměřovací dalekohled Busch) bylo učiněno 31.srpna 1933, čeká se však na schválení VTLÚ.  30. listopadu bylo rozhodnuto o umístění a typu periskopu a také o tom, že prvních třicet tančíků P-I (Tančík vz. 33) bude provizorně vyzbrojeno dvěma leh. kulomety vz. 26. Zajímavé údaje jsou i o nastřelování panc. plechů – žádná velká sláva. 9.ledna 1934 bylo připraveno  deset vozidel k předání.

Když jsem začal studovat Technický popis Tančíku vz. 33, tak mne zaujala informace o které jsem neměl ani tušení. Cituji: Ovládání vozidla – řidič ovládá vozidlo pedálem spojkovým a brzdovým, akcelerátorem a řídicí pákou. Pro nouzové řízení vozidla v případě zranění řidiče jsou tytéž orgány provedeny na straně střelce. Sláva, v tomto tech. popisu je řešeno i pozorování pomocí periskopu. Cituji: Pozorování pohyblivých cílů umožňuje střelci speciel. dalekohled Busch P-24“ se zorným polem 35°, zvětšením 1,3x, světlostí 25, výstupní pupilou 5 mm. Délka dalekohledu cca 660 mm. Dalekohled je uložen v kouli, upevněné po pravé straně střelce v krytu hlav osádky, bližší pokyny pro uložení periskopického dalekohledu dostanete od III.odboru VTLÚ. Díky práci Miroslava Srba: Optická výstroj čs. obrněných vozidel jsem se konečně dozvěděl více. A to, že pro tančíky evidenčních čísel 13.430 – 13.489 a 13.359 – 13.361 dodala 12.10.1934 periskopy pražská firma J.Krejčí. Tato firma zde působila v roli zprostředkovatele, periskopy byly zřejmě vyrobeny německou firmou E.Busch Opt.Werke, Rathenow. Pro tančíky evidenčních čísel 13.425 – 13.429 byly periskopy objednány u pražské firmy Srb a Štys. Pro tančíky 13.420 – 13.424 u Optikotechny Přerov. Firma Srb a Štys však periskopy nedodala a tak byla zakázka zadána přerovské Optikotechně, která dodala všech 10 periskopů v srpnu 1935. Cena jednoho periskopu činila 1.350,-Kč. První periskop byl odzkoušen na tančíku 13.359.

obr. Pohled na periskop umístěný v  poklopu (foto sbírka Daniel Minár)	obr. Dobře viditelná rukojeť a okulár periskopu (foto sbírka Daniel Minár)

Periskopy určené pro tanky vz. 34 a 35 se od periskopů pro tančíky lišily délkou. Byly kratší, jejich délka činila jen 565 mm. Veškeré periskopy pro tanky vyrobila Optikotechna Přerov. V letech 1935-1937 bylo vyrobeno pro čs. armádu 483 kusů. Cena jednoho periskopu, pro nějž Optikotechna užívala typové označení 2301, činila 1.287,- Kč.

U lehkých tanků vz. 34 a 35 se periskop vysouval z poklopu věžičky, která se nacházela na stropě tankové věže. Velitel mohl provádět pozorování z věžičky ještě také pomocí čtyř episkopů, které byly zaměřeny dopředu, dozadu a na obě strany.

Otvor pro periskop u LT vz. 35 byl obložený pryží, která perikop držela ve vysunuté poloze a také zabraňovala protékání vody do tanku. Zároveň umožňovala naklánění periskopu ve vertikální rovině pomocí dřevěné rukojeti. Poklop věžičky měl ještě jeden otvor pro vysunutí signálních praporků, nebo v noci speciální signální lampy. Oba otvory chránily pancéřové krytky. V tanku se periskop ukládal spolu s náhradní žárovkou pro signalizační lampu do schránky vyložené plstí. Tato schránka se nacházela za sedačkou velitelem vozu. V Seznamu součástek výzbroje a výstroje LT vz. 35, je periskop označen jen jako Periskop se zvětšením 1,25x.

obr. Pohled do poklopu věže LT vz.35 Číslo 12 označuje místo pro periskop. (foto Diforologický klub)	obr. Pohled na uzavřený poklop, číslo 12 opět značí místo pro periskop (foto arch. Difrologický klub)	obr. Vybabení věže LT vz.35, číslo 8 značí periskop (foto Difrologický klub)

obr. LT vz. 35 (foto archiv Difr. klubu)	obr. LT vz.35 (foto archiv Difr. klubu)	obr. LT vz.35 Na poklopu je dobře patrný periskop a signalizační praporek (foto archiv Difr. klub

Množství periskopů pro čs. armádu výrazně překračuje množství vyrobených lehkých tanků. Dá se jen spekulovat o tom, proč vojenská správa objednala tak vysoké množství těchto optických prostředků. Periskopy mohly být určeny pro budoucí pěchotní tanky, dále se uvažovalo i o nákupu tanků kategorie II-a (jezdecké tanky). K této objednávce však došlo až během zářijové mobilizace, kdy bylo objednáno 105 tanků LT vz.35. Dále bylo zabaveno pro čs. armádu i několik tanků R-2 vyráběných pro Rumunsko.Při předávání 264 tanků LT vz.35 do výzbroje Wehrmachtu v roce 1939 se tento periskop v seznamu předávaného materiálu nevyskytuje. Wehrmacht zavedl čtvrtého  muže (nabíječe) osádky PzKpfw 35(t) (něm.označení bývalých LT vz. 35), proto byl materiál vezený uvnitř tanku zredukován, dokonce byla snížena i zásoba střeliva. Z toho usuzuji, že periskopy používala jen předválečná Československá armáda a armáda Slovenského štátu.

Díky Martinu Říhovi, který mně upozornil na možnost zakoupení tohoto periskopu na Slovensku, jsem se stal jeho šťastným majitelem. Periskop je plně funkční. Dlouhý je 565 mm, individuální zaostření se provádí pomocí vroubkovaného kolečka na okuláru, na kterém je dobře viditelná stupnice v rozsahu +/- pět dioptrií. Originální gumová očnice byla značně poškozená. Toto poškození bylo způsobeno žárem, očnice byla doslova spečena a neměla původní tvar, také se na ní podepsalo stáří, guma byla značně zpuchřelá. A tak se stávalo, že mi při každé manipulaci kousek očnice vždy odpadl. Proto jsem se rozhodl pro výrobu přesné repliky očnice, kterou jsem následně na periskop osadil. Na periskopu je velmi dobře zachovaná původní barva, jen je velká škoda, že zub času zapracoval v místech, kde se nacházela přejímací značka a výrobní číslo. Na periskopu je patrný obrys přejímací značky, za ním číslo 37, což značí rok převzetí, tedy 1937. Lépe je už vidět nápis Opikotechna. Pod tímto nápisem je vidět zbytek označení 3x, což původně bylo 1,3x – znamená to označení zvětšení. Pod tímto značením bylo vyraženo výrobní číslo, které bylo třímístné, dobře je viditelná jen poslední číslice 2 u předposlední číslice se domnívám, že s jedná o číslo 3. Nejdůležitější první číslo není vůbec viditelné.

Další velmi zajímavé dokumenty jsou o využití tohoto periskopu Ředitelstvím opevňovacích prací. V květnu 1936 byl vypracován projekt osazení „tankového“ periskopu v pancéřovém zvonu objektu těžkého opevnění. Pro periskop byly stanoveny obecné podmínky:

–           musí umožnit pozorování v rozsahu 360°

–           musí být chráněn před zásahem puškových střel

–           osazení do zvonu musí být snadné a rychlé

–           musí být zamezeno zatékání vody

Projekt dospěl u firmy Optikotechna do fáze výroby prototypu, dokonce byl úspěšně odzkoušen na zkušebním objektu těžkého opevnění v Brdech, do sériové výroby však zaveden nebyl.

Byl bych rád, kdyby se mi povedlo tento článek v budoucnu rozšířit, třeba nevím jestli byly exportní tanky R-2 nebo T-11 tímto optickým zařízením vybaveny, také jsem ještě neprostudoval složku tanku LT vz.34, doufám, že by se zde mohl najít seznam materiálu vezeného v tanku nebo technická zpráva, která objasní např. uložení periskopu a atd.

Napsal: Jaroslav Špitálský

Prameny:

Miroslav Srb – Optická výstroj čs. obrněných vozidel www.forum.opevneni.cz

Vladimír Francev – Československé tanky, obrněná auta, obrněné vlaky a

drezíny 1918 – 1939

Archiv Difrologického klubu

Poděkování:

Panu Jiřímu Tintěrovi, Danovi Minárovi, Frantovi Říhovi a především hlavně  Miroslavovi Srbovi.