13 Pro Prvopočátky výběru parašutistů ve Velké Británii
Martin Říha
Zatímco o operačním nasazení paraskupin je známo mnohé, o prvopočátcích výběru jejich členů se v literatuře dozvídáme o poznání méně. Za drobný příspěvek k mosaice můžeme považovat nedávný nález prvních jmenných zmínek o budoucích hrdinech v souvislosti s jejich paradesantním výcvikem v materiálech VHA v Praze. Ty pocházejí z období jara roku 1941. Tehdy exilové Ministerstvo národní obrany s ohledem na soudobý vývoj konfliktu uvažovalo o reorganizaci části 1. čs. smíšené brigády na paradesantní, resp. o utvoření praporu letecké pěchoty, který by byl schopen případně podpořit povstání ve vlasti. Prapor dle prvních úvah měl obsahovat dvě parašutistické roty se sníženými počty, dle odhadu tedy asi 40 důstojníků a 260 poddůstojníků a vojínů. Pro ten účel bylo rozhodnuto vycvičit nejprve nutný počet parašutistů – instruktorů. Mezi muži, navrženými 23. dubna 1941 k výcviku nalezneme např. por. pěch. Rudolfa Hrubce, des. Stanislava Srazila, nebo voj. asp. Ivana Kolaříka. S postupující přípravou rozhodlo MNO na konci dubna o dalších organizačních podrobnostech. Po výcviku tak měla čs. parašutistická jednotka obdržet specialisty na různé funkce: velitele roty, kulometčíky, zákopníky, spojovací poddůstojníky, poddůstojníky pro protitankové zbraně a minomety a poddůstojníky pro obranu proti letadlům (OPL). Podřízené útvary měly vybrat morálně i fyzicky zdatné a mladé muže (v případě poddůstojníků do 24 let). Mezi jmény navržených od Pěšího praporu 1 z 8. května 1941 lze nalézt rt. dsl. Františka Pospíšila, des. Vojtěcha Lukaštíka nebo čet. Oldřicha Čoupka (pro funkce kulometčíků). Rozhodně zajímavou osobou je v návrhu rtm. pěch. Josef Gabčík. Toho určil velitel Pěšího praporu 1 pplk. pěch. Antonín Zeman (Barovský) jako jediného rotmistra na místo poddůstojníka pro OPL. Zdůvodnění jeho návrhu naleznete na snímku.
