14 Led Obrněné automobily Lancia
DVACET LET VE SLUŽBÁCH ČS. BRANNÉ MOCI
Jaroslav Špitálský – Vojenské muzeum Lichkov
Obr. Čs. obrněný automobil Lancia
Vývoj obrněných automobilů Lancia 1Z byl zahájen ve strojírně Ansaldo počátkem roku 1915. V dubnu téhož roku je dokončen prototyp. Sériová výroba se rozebíhá poměrně pomalu. V roce 1916 bylo vyrobeno prvních třináct bojových vozů v rámci prvé série. Obrněné automobily tohoto typu vyrobené v roce 1917 jsou označovány jako Lancia 1Z nebo 1ZM druhé série, vozy vyrobené v roce 1918 se označují jako Lancie 1ZM třetí série. V odborné literatuře se uvádí, že v rámci třetí série je vyrobeno cca 110 obrněných automobilů Lancia 1ZM. Bojové vozy Lancia 1Z a 1ZM se vyznačovaly spolehlivostí a na svou dobu velmi zdařilou konstrukcí, důkazem čehož je, že sloužily ve výzbroji i mnoho let po Světové válce. Stroje byly bojově nasazeny v severní Africe, Albánii, Španělsku atd.
Obr. Výroba obrněných automobilů strojírnou Ansaldo
2x Obr. Návrh obrněného automobilu Lancia IZ z roku 1915
Technický popis obrněného automobilu Lancia 1ZM:
Charakteristika: obrněný automobil určený pro pohyb po komunikacích, nevhodný k jízdě v terénu.
Motor: zážehový, čtyřdobý, vodou chlazený, o obsahu 4 940 cm3 a maximálním výkonu 40 ks při 1 200 otáčkách za minutu.
Převodová skříň: čtyřstupňová.
Maximální rychlost: 60 km/hod.
Akční rádius: 333 km.
Osádka: 6 mužů – velitel, řidič, řidič-mechanik a tři střelci.
Brnění: pancéřové skříně zhotoveno z pancéřového plechu síly 2,5 až 6 mm.
Rozměry vozidla: délka 5 610 mm, šířka 1 940 mm, výška 2 900 mm.
Celková hmotnost vozidla: bez osádky činila cca 4 200 kg.
Výzbroj: tři těžké vodou chlazené kulomety Vickers-Terni.
Překonává: příkop – 0,35 m, stoupání – 16 %, brod – 0,80 m.
obr. Stanoviště řidiče
Obr. Pohled do věže, jejíž hlavní výzbrojí jsou dva až tři těžké kulomety
Obr. Poškozené italské obrněné automobily
Obr. Lancie byly vítanou kořistí, zde s novými „majiteli“
1918
Obrněné automobily Lancia sloužily i ve výzbroji čs. branné moci. Koncem listopadu získala „čs. divise italských legií“ dva obrněné automobily a to jeden typu Lancia a druhý typu Bianchi. Velitelem automobilu Lancia se stal por. Jaroslav Hrdina, velitelem Bianchi je jmenován por. František Kolojda, jeho zástupcem se stal rtm. Josef Dvořák. Osádku každého vozu tvoří čtyři muži, všichni od „39. pluku pěšího“ (39. střelecký pluk „Výzvědný“ nebo též legionářský 39. střelecký pluk). Automobil Bianchi je přidělen k „6. čs. eskadroně“ a Lancia k „7. čs. eskadroně“ (6. legionářská divise a 7. legionářská divise).
V prosinci se oba obrněné automobily zúčastní slavnostní přísahy čs. vojsk v „Padua“ a následné přehlídky před italským králem Viktorem Emanuelem III. O několik dní později (asi 16. prosince) je uspořádána na vojenském letišti „Padua“ přehlídka čs. vojska v Itálii před T. G. Masarykem v přítomnosti gen. Luigi Piccioniho, jenž zastával funkci vrchního velitele čs. armády v Itálii. Masaryk projevuje zájem o oba obrněné automobily, rozmlouvá o nich s jejich veliteli i s mužstvem, nechá si vysvětlit jejich činnost jak po stránce automobilní tak i „palební“. Údajně Masaryk není spokojen s automobily různých konstrukcí a hovoří o tom s gen. Piccionim. V následujících dnech dochází k výměně obrněného automobilu Bianchi za „vhodnější“ typ Lancia.
V pondělí 23. prosince odjíždí obrněné automobily s „eskadronami 6 a 7 z Padua přes Roveretto, Trident, Bolzano a Vídeň“ do vlasti. Cestou přes rakouské území je obrněným automobilům vyhlášena „bojová pohotovost pro případ přepadu a případného odzbrojení“, k čemuž však nedošlo. Z Vídně pokračuje transport přes České Velenice, Veselí – Mezimostí, Jindřichův Hradec, Cejle, Znojmo, Břeclav a Žilinu do Popradu. Cestou se transport rozdělí a obrněný automobil „Lancia 2“ se „7. eskadronou“ jede do Galanty. Obrněný automobil „Lancia 1“ podřízený velitelství „6. pěší divise“ zůstává do konce roku v Tepličce, vzdálené asi 4 km od Popradu.
1919
V lednu je odeslán obrněný automobil Lancia č.1 do Košic. Vozidlo slouží k ochraně italského generála Rossiho před „čs. vojáky“, kteří jej podezřívají ze zrady. Po třídenním střežení generála je ostraha zrušena. V pozdější době (zřejmě v březnu) je automobil odeslán k posílení posádek Rožňavy, Rimavské Soboty a „Tornalji“. Následně je vozidlo převeleno zpět do Košic.
Koncem měsíce dubna jsou oba obrněné automobily Lancia přemístěny po železnici do Prahy, kde jsou od 1. května v pohotovosti pro případ nepokojů. K použití obou vozidel v pražských ulicích nedochází. Za několik dní odjedou oba vozy do Milovic k provedení ostrých střeleb, kterých se účastnil i „posádkový velitel Prahy pplk. Mlčoch spolu s vyšším důstojníkem vojenské policie“. Po ostrých střelbách se ještě týž den obě vozidla vrací do Prahy. Brzy potom odevzdá por. Hrdina velení obrněného automobilu Lancia č. 2 por. italských legií Jaroslavu Novákovi.
Za několik dní jsou oba obrněné automobily odeslány po železnici zpět na Slovensko. Obrněný automobil č. 1 zůstal v Nitře a č. 2 pokračoval dále na Galantu a Komárno.
Obrněný automobil Lancia č.1 je v prvních dnech měsíce června odeslán vlakem do Nových Zámků a odtud se po ose přemisťuje přes „Bajč, Perbetu, Kis – Ujfálu na Parkán – Nana“, kde před nádražím vede „naše první linie“. Město Parkán (dnes Štúrovo) bylo obsazeno nepřítelem – Maďary. Ještě téhož večera se Lancia účastní boje o město. Během jedné hodiny došlo k obsazení města Parkán naším vojskem. Nepřítel zanechal ve městě mnoho raněných a mrtvých, vozy se střelivem a několik zajatců. Následující den boj pokračuje, nepřítele podporují monitory (lodě s nízkou boční stavbou používané k hlídkové službě), které připluly v noci až „k našemu mostu“. „Město bylo celý den a noc v kulometném ohni z ostřihomské citadely a ráno v dělostřeleckém ohni z monitorů.“ Další noc je obrněná Lancia přidělena „hlavní polní stráži“ na silnici vedoucí od města k nádraží. Téže noci obsadil nepřítel železniční stanici „Parkán – Nána“ obrněným vlakem a ráno se boj rozpoutal znovu. Naše vojska během odpoledne ustoupila a obrněnému automobilu zbyla jediná ústupová cesta po silnici směrem k nádraží přímo proti nepřátelskému obrněnému vlaku. Během jízdy Lancii ostřelují kulometnou palbou dva monitory a také po ní pálí děla z Ostřihomi. Obrněný automobil stále pokračuje v jízdě směrem k nepřátelskému obrněnému vlaku, jehož osádku zaskočí kulometnou palbou. Za několik vteřin zahájí pancéřový vlak odvetnou palbu z děl, jež nebyla úspěšná. U vesnice „Mužsla“ dostihla Lancia naše ustupující jednotky a následujícího dne ustoupila s vojsky do Nových Zámků. Pak je z Nových Zámků odeslána do Nitry s hlášením. Po odjezdu obrněného automobilu jsou Nové Zámky obsazeny nepřítelem. Dalšího dne dostala osádka Lancie č. 1 úkol proniknout do Nových Zámků a způsobit ve městě paniku. Velením obrněného vozu se zhostil „jakýsi francouzský důstojník v hodnosti kapitána“. Automobil svůj úkol nesplní, protože na silnici je naházena čerstvá hlína a francouzský důstojník se domnívá, že cesta je podminovaná. Z tohoto důvodu se vůz vrátil. Po cestě tam i zpět je obrněný automobil silně ostřelován kulometnou palbou. Od Nových Zámků odjíždí Lancia č. 1 přes Nitru směrem na Vráble, obsazené nepřítelem. Přístupovou cestu k městu střeží nepřátelský improvizovaný obrněný vlak. Proto obrněný automobil zaujal vyčkávací pozici na výšině mezi vinohrady. Asi po 17. hodině nepřátelský vlak odjíždí směrem na Šurany, toho Lancia využívá a vjíždí do města, kde podporuje útok jedné roty námořníků, kteří město obsadí. Následujícího dne se nepříteli podařilo Vráble opět obsadit. Při ústupu Lancie kryje palbou svých kulometů naše jednotky. Příštího dne je obrněný automobil odvolán do Zlatých Moravců k „velitelství brigády“ a odtud odeslán přes „Gartce a Sv. Benedikt do Kozárovců“.
Druhý den čs. vojsko musí pod tlakem nepřítele vyklidit Kozárovce, přičemž obrněný automobil kryl ústup směrem na Svatý Benedikt. Večer následujícího dne je vozidlo vysláno ke Kozárovcům „znepokojovat nepřítele“. Během palby po nepřátelských zákopech je náš obrněný automobil napaden několika nepřátelskými vojíny ručními granáty. Vůz proto ustoupil do Sv. Benediktu.
O několik dní později byl nepřítel vytlačen za Levici, a proto je Lancie vyslána na „přezvědy“. U silnice vedoucí na Alsó – Várad (Starý Hrádok) ostřeluje nepřátelské kulometné hnízdo bok našeho vojska. Obrněnému automobilu se podaří nepřítele odtud vypudit, přičemž jsou ukořistěny kulomety, dva povozy s koňmi a je získáno několik zajatců. Po splnění úkolu se automobil vrací do Levice.
V následujících dnech je obrněný automobil Lancia č. 1 přidělen brigádě operující u Vráblů. Vozidlo koná přezvědy směrem na Nevidzany (Nevéd), tam jsou našemu obrněnému automobilu nepřítelem rozstříleny poslední pneumatiky. Automobil se ráno vrací do Vráblí k naložení na otevřený železniční vůz a následující den je vagon s obrněným automobilem použit jako „obrněný vlak“ s přezvědným úkolem směrem na Zlaté Moravce.
V pondělí 23. června konal tento „autovlak přezvědy z Žitava – Fedyméš (Úľany nad Žitavou) přes Ohaj – Hul na Radavu“. Obrněný automobil na vlaku doprovází dvě čety italských legionářů, kteří kulometnou palbou zahnali nepřítele a obsadili Radavu.
Po brzkém uzavření příměří je Lancia č. 1 odeslána do Prahy k provedení oprav strojírnou Breitfeld–Daněk. V průběhu opravy dochází k demobilizaci dosavadního velitele Lancie č. 1 por. Františka Kolojdy, kterého nahradil por. italské legie Adolf Prchlík.
V měsíci srpnu se vrací opravená Lancia zpět na Slovensko, kde má posádku v Kremnici. Odtud vyjíždí na „asistenci“ do Ružomberku a Bratislavy. V prosinci je vůz odeslán do nové posádky v Lučenci odkud koná hotovostní a asistenční službu.
Veškeré informace o bojové činnosti Lancie č. 1 jsem získal z kroniky Praporu útočné vozby. Tehdejší zástupce velitele Lancie č.1 – rtm. Josef Dvořák popsal dění na Slovensku a předal je kronikáři plk. Valentovi. Rtm. Dvořák neopomněl zmínit, že osádka byla vyznamenána „čs. válečným křížem a divisní pochvalou“.
Obrněný automobil č. 2 se koncem roku 1919 nachází ve své pražské posádce. V neděli 26. října nastala změna velitele obrněného vozu, kdy por. italské legie Karel Janoušek přijal velení od por. Jaroslava Nováka. Informace o předešlém bojovém nasazení se mi nepodařilo dohledat, že k němu došlo, dokládá poškození brnění automobilu, kdy jsou zásahy na pancíři vozidla označeny datem 3. 6. 1919.
 |
 |
Obr. Detail označení zásahu brnění Lancie č. 2
Obr. Lancia č.2
1920
V průběhu roku 1920 došlo na základě přijatého branného zákona k postupnému ustálení organizace československé armády. V první polovině roku proběhla výměna osádek obrněných vlaků a automobilů, kdy bylo nahrazeno mužstvo starších odvodních ročníků mladými vojíny výlučně od pěších a dělostřeleckých pluků. Kázeň osádek se zvyšovala.
Počátkem roku 1920 dochází v železničních dílnách ve Zvolenu k přezbrojení obrněného automobilu Lancia č. 1, stávající kulomety jsou nahrazeny kulomety „Š“ vz. 7/12.
Obě Lancie od ledna až do prosince nemění hotovostní stanice ani velitele. Lancia č. 1 se nachází v Lučenci pod velením por.it. legie A. Prchlíka, Lancia č. 2 je v Praze pod velením por. it. legie K. Janouška. K Lancii č. 1 je dále přidělen rtm. J. Dvořák. Lancie č. 2 je v červnu v Praze sloučena do skupiny obrněných automobilů (spolu obrněnými automobily Fiat-Torino č. 9 a č.10), ke které je přidělen rtm. Č. Dlouhý. V pátek 20. srpna je velitelem skupiny „obrň. aut č. 2, 9 a 10“ v Praze ustanoven npor. ruské legie František Petrák. Por. Karel Janoušek zůstává nadále velitelem obrněného automobilu č. 2.
Ve středu 27. října se ujímá velení nad všemi pancéřovými vlaky a obrněnými automobily kpt. Karel Eichmann.
Výnosem M.N.O. ze dne 29. října 1920 je v Milovicích ustanoveno velitelství „Zvláštních bojových útvarů“. Na oficiálním razítku v době vzniku byl užit název: „Velitelství zvláštních útvarů bojových (panc. vlaků, obrň. aut a tanků)“. Veškeré obrněné vlaky a skupiny obrněných automobilů jsou podřízeny tomuto velitelství. Vzhledem k absenci sebemenší evidence nařizuje velitelství Z.B.Ú. v úterý 2. listopadu provedení soupisu veškerého materiálu. Odborníci znající technický materiál při evidenci nepožívají jednotné názvosloví, tím dochází k tomu, že jeden druh materiálu je v centrálním inventáři veden pod několika různými názvy.
1921
Počátkem roku nemají skupiny obrněných automobilů dostatek řidičů, není tomu jinak ani u skupiny obrněných automobilů č.1, proto „velitelství čs. autovojsk od velitelství autoodd. pro Slovensko v Bratislavi“ nařizuje odeslání jednoho řidiče do Lučence. Po doplnění mužstva měli velitelé skupin obrněných automobilů hlásit, zdali mají pro každý obrněný automobil alespoň jednoho spolehlivého řidiče.
Počátkem února probíhá demobilizace, velitelé skupin obrněných automobilů odesílají ke svým náhradním tělesům mužstvo mobilizačního ročníku 1897. Demobilizace se však netýká tolik potřebných řidičů. V činné službě zůstává nadále mužstvo ročníku 1898 u všech skupin pancéřových vlaků a obrněných automobilů a řidiči obrněných automobilů ročníků 1896 až 1998. Další změna nastává 22. února, kdy „důvěrná příloha k rozkazu č. 4“ velitele Z.B.Ú. nařizuje odeslání veškerého mužstva „pancéřových vlaků a aut“ ke svým příslušným náhradním tělesům. V činné službě zůstali pouze rotmistři z povolání a mužstvo, které podalo žádost o přijetí do stavu poddůstojníků z povolání. Příloha k rozkazu obsahuje i směrnici pro obrněné vlaky a automobily, dle které ještě před odesláním mužstva musí být automobily vyčištěny, nakonzervovány a bezpečně uskladněny.
Ve středu 23. března odjíždí skupina obrněných automobilů (obrněný automobil Lancia č. 2 a obrněný automobil Fiat-Torino č.9) pod velením por. Janouška z Prahy do Opavy. Obrněné automobily v doprovodu 11 mužů jsou převezeny po železnici. Důvodem odeslání obrněných automobilů je posílení opavské posádky během plebiscitu.
Další změna nastává 2. dubna, kdy skupina obrněných automobilů č. 2 a 9 pod velením por. Janouška odjíždí z Opavy do Banské Bystrice k velitelství „10 p. divise“, za stálou posádku je určen Zvolen. Následně byl obrněný automobil č. 9 přesunut do Lučence a obrněný automobil č. 2 je sloučen ve „stejnorodou skupinu dvou obrněných vozů Lancia č. 1 a 2“.
V pátek 6. května odjíždí por. Janoušek se skupinou obrněných automobilů č. 1 a 2 ze Zvolena do Opavy k velitelství „8. pěší divise“, kde pancéřové vozy setrvají do 22. září.
V pondělí 4. července odjel od V.Z.B.Ú. npor. Ullrich na kontrolu stavu zbraní a výcviku do Opavy ke skupinám obrněných automobilů č. 1,2 a 10, č. 6 a 8, odkud pokračoval do Bratislavy ke skupině pancéřových vlaků č. 5 a 6 a dále ke skupině obrněných automobilů č. 5 a 7.
Kpt. Karel Eichmann v denním rozkaze č. 26 z 27. srpna nařídil na základě „přípisu automob. zbrojovky čs. branné moci“ čj. 4994/I opatření obrněných automobilů novými policejními čísly: „obrněná auta budiž očíslovaná ze předu na prodloužené tabulce předepsaného vzoru, připevněné nad obrň. dveřmi chladiče, vzadu pak budiž číslo naznačeno ve předepsané formě přímo na brnění auta, těsně pod zadní otvor vozu. Očíslování provede ta autorota, u které jest skupina obrň. přidělena, kterýžto rozkaz vydala automobilní zbrojovka čs. branné moci všem autopraporům. Velitelé skupin hlásí provedení tohoto rozkazu do 10. září t. r. Obrněná auta č. 10, 13 a 14 byla očíslována při opravách v dílnách čs. autom. zbroj. Skupina obrň. aut č. 13 a 14 vyrozumí čs. autorotu č. 3 v Litoměřicích, že auta její skup. byla již očíslována. Očíslování obrň. aut č. 1 a 2 provede čs. autorota č. 8 v Opavě, velitel vyrozumí o tom čs. autorotu č. 1 v Praze.“
3x Obr. Obrněný automobil č.2
Ve dnech 2. až 9. září se účastní skupina obrněných automobilů č. 1 a 2 ostrých střeleb v Bruntále společně s jednotkami „8. pěší divise“.
Následkem demobilizace ročníků 1898 a 1899 nastal u všech skupin obrněných automobilů velký nedostatek řidičů. V rozkazu č. 28 z 3. září velitel Z.B.Ú. píše: „V důsledku toho byli řidiči obrněných aut rozděleni tak, že u každé skupiny zůstane 1 řidič, který zastává službu u všech obrněných aut skupiny. Bude-li některé skupině, která má více něž jedno auto nařízená pohotovost za účelem asistence atd., kdy bude u této skupiny nutně zapotřebí více řidičů ke všem vozům, vyžádá si tato skupina nutný počet řidičů od příslušné autoroty, neb v nejkrajnějším případě od zdejšího velitele. Pro skupinu obrň. aut č. 1 a 2 a 6 a 8 v Opavě, která jsou v asistenční službě, budou přiděleni v nejbližších dnech po jednom řidiči, o jejichž přidělení bylo zdejší velitelství žádáno.“
Ve čtvrtek 22. září M.N.O. nařídilo telegraficky pohotovost obrněným vlakům a automobilům. Z tohoto důvodu je pod velením npor. Ullricha po železnici odeslána skupina obrněných automobilů č. 13 a 14 do Bratislavy k „ZVV pro Slovensko“ s předepsanou úplně vyzbrojenou a vystrojenou 14člennou osádkou. Po odjezdu této skupiny zůstalo v Milovicích u V.Z.B.Ú. pouze 8 mužů k udržení služeb a stráží u objektů a skladišť. Dále se z Opavy do Košic přesunula skupina obrněných automobilů č. 1 a 2 pod velením npor. Karla Janouška. V pondělí 24. října je vyhlášena mobilizace obrněných vlaků a automobilů. K doplnění válečného stavu jsou žádáni záložníci od pěších pluků. Pluky však odeslaly mužstvo, které u obrněných vlaků a automobilů nikdy nesloužilo, nebylo ani vystrojeno, takže velitelé museli pro ně obstarávat oděv, prádlo, přikrývky a výstroj. Někteří vojáci přišli od pluků v civilu, jiní bez bot apod.
Ve středu 16. listopadu je nařízena demobilizace. Týž den je zrušena pohotovost obrněným vlakům č. 1 a 4. Ve stejný den je odeslána skupina obrněných automobilů č. 1 a 2 pod velením Karla Janouška z Rožňavy do Košic k velitelství „11. p. divise“.
Ve středu 7. prosince byla na M.N.O. podána žádost na nákup kožených obleků pro skupiny obrněných automobilů.
V sobotu 24. prosince jsou povýšeni na kapitány: velitel pancéřových vlaků v Lučenci npor. František Drápal, velitel skupiny obrněných automobilů č. 2 a 4 npor. Karel Hofmann a velitel skupiny obrněných automobilů 5 a 7 npor. Alexej Olšanský. Dále je do hodnosti nadporučík povýšen velitel skupiny obrněných automobilů č. 1 a 2 por. Karel Janoušek.
1922
Od ledna do prosince se obě Lancie nachází v Praze a v Milovicích pod velením npor. Karla Janouška. O obrněná vozidla projevuje zájem i prezident republiky, který se účastní 4. května cvičení, během kterého npor. Janoušek velí smíšené skupině obrněných vozidel skládající se z tanku Renault FT, obrněného automobilu Lancia č. 2 a obrněného automobilu Fiat-Torino č. 10.
Obr. Obrněný automobil č. 10 (Fiat-Torino) a obrněný automobil č. 2 (Lancia) v Milovicích
Jak by řekl Roman Krása z Košíř: „Černý den padl na milovický Prapor útočné vozby v pondělí 22. května“, kdy v Praze Vysočanech došlo k přejetí a usmrcení bednářského pomocníka Jana Bebera obrněným automobilem Lancia č. 2. Jan Beber byl zachycen blatníkem a sražen k zemi, kola mu rozdrtila hlavu. V době neštěstí obrněný automobil řídil „autovoj.“ Bohumil Dostál, spolujezdcem byl voj. Karel Bolen. Ve čtvrtek 22. června se sešla komise v Praze Vysočanech za účelem ohledání místa nehody. Na místě byla provedena rekonstrukce nešťastné události, které se účastnil i obrněný automobil č. 2 pod velením npor. Karla Janouška s řidičem voj. Bohumilem Dostálem a voj. Karlem Bolenem.
V sobotu 27. května odjíždí velitel skupiny obrněných automobilů č. 1 a 2 s obrněným automobilem Lancia č. 2 do továrny na „létadla“ ve Kbelích za účelem stanovení „vnitřního výstroje“ po přezbrojení pancéřového automobilu kulomety „Schawarzlose“. O dva dny později se Lancia č. 2 vrací do Milovic, kde je spolu s tankem a obrněným automobilem č. 10 předvedena „důstojnickým a poddůstojnickým školám 3. pěší divise“.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
V pondělí 10. června je do hodnosti rotmistr povýšen des. Václav Příborský od skupiny obrněných automobilů č. 1 a 2 kmenově náležící k „pěš.pl. č. 2“.
Počátkem června jsou Lancie č.1 a č.2 odeslány do „továrny na létadla“, kam každodenně dojíždí npor. Karel Janoušek a dohlíží na adaptaci vnitřního zařízení obou obrněných automobilů.
Z rozkazu V.Z.B.Ú. č. 86 ze dne 18. června se dozvídáme průměrnou spotřebu pohonných hmot obou obrněných Lancií. V případě obrněného automobilu Lancia č. 1 spotřeba činila 0,600 kg na jeden ujetý kilometr, u obrněného vozu Lancia č. 2 byla spotřeba nižší a to 0,500 kg na jeden ujetý kilometr.
Ve středu 21. června proběhlo kombinované cvičení „cvičného praporu pěšího pluku č. 28 a voj. instrukční školy v Milovicích“ před členy branného výboru. Skupina obrněných automobilů č. 1 a 2 v Praze odeslala do Milovic jedno „obrněné auto“ (Lancia č. 2) za účelem doplnění čety obrněných automobilů.
M.N.O. vydáním služební knihy Org.1.-§7 přeměnilo dosavadní „Velitelství zvláštních bojových útvarů“ a jeho části na „Prapor útočné vozby“ (P.Ú.V.) výnosem M.N.O. čj. 557467/boj. ze dne 7. července 1922 byla u V.Z.B.Ú. ustanovena pro prapor útočné vozby vlastní hospodářská správa složená z velitele Z.B.Ú. a jednoho hospodářského důstojníka. Mírový početní stav praporu byl prozatím zahrnut v celkovém stavu učiliště pro pěchotu v Milovicích. Organizace praporu útočné vozby byla stanovena později služební knihou Org.8. To se projevilo nedostatkem mužstva, jednotlivé čety obrněných automobilů byly na „nouzových stavech“. V této době u obou Lancií sloužili svob. Sombai Karel, voj. Bolen Karel, voj. Steinbauer Jan a voj. Bouše Ferdinand.
V důsledku organizace Praporu útočné vozby jsou skupiny obrněných automobilů v úterý 1. srpna přejmenovány na čety obrněných automobilů. Ze skupiny obrněných automobilů č. 1 a č. 2 tak vzniká 1. četa obrněných automobilů. Čety obrněných automobilů (čety O.A.) jsou podřízeny ve všech služebních věcech velitelům pěších pluků jímž jsou velitelstvím divizí přiděleny, mimo věcí materiálních, technických a odborného výcviku, kdy podléhají velitelství P.Ú.V. Zatímní mírový stav čety O.A. se skládá z : 1 důstojníka – velitel čety, 2 řidičů a 4 „kulometčíků“.
Podle rozkazu „Z.V.V. pro Čechy“ ze dne 26. srpna se účastní velitel P.Ú.V. kpt. K. Eichmann závěrečných cvičení u Sedlčan v štábu „Z.V.V. pro Čechy“. Těchto cvičení se v době od 30. srpna do 5. září, dle stejného rozkazu, účastní i kombinovaná četa sestávající z obrněných automobilů Lancia č. 1, 2 a Fiat-Torino č.15 a jednoho nákladního „Camionu“ pod velením npor. Karla Janouška. Kombinovaná četa působí během cvičení ve svazku „1. pěší divise“.
V sobotu 2. prosince byli od čet O.A. odvoláni všichni rotmistři a nově jsou přiděleni jako instruktoři k cvičné rotě, mimo rtm. Josefa Beneše od 2. čety O.A.
1923
Na jaře je obrněný automobil Lancia č.2 opravován v leteckých dílnách ve Kbelích. Ve čtvrtek 26. dubna opravený automobil přejímá kpt. Vodička.
Do června patří obě Lancie mezi nejlepší a nejspolehlivější obrněné automobily ve výzbroji čs. branné moci, změna nastává 24. června, kdy P.Ú.V. do výzbroje získal dva „moderní“ obrněné automobily „A.P.I“ (PA-I) vyrobené plzeňskou Škodovkou.
Ve čtvrtek 16. srpna obdržel npor. Janoušek rozkaz k přesunu s obrněným automobilem Lancia z Prahy do Milovic. Po příjezdu do Milovic se npor. Janoušek s 1. četou O.A. hlásí u cvičné roty.
Na základě rozkazu velitele P.Ú.V. odjíždí 24. srpna četa O.A. po vlastní ose do Břichotína u Olomouce, kde se účastní armádních cvičení. Četa O.A. je složena ze dvou nových obrněných automobilů P.A.-I a jedné obrněné Lancie. Četu obrněných automobilů (které velí npor. Janoušek) doprovází „nákladní kamion“ a motocykl „Mars“. Obrněným automobilům velí npor. Ullrich a npor. Kabeš. Z armádního cvičení se npor. Janoušek s obrněným automobilem Lancia vrací do Prahy 12. září.
Ve středu 19. prosince je 1. četa O.A. přeložena z Prahy do Milovic. Po příchodu do Milovic je četa přidělena ke cvičné rotě a jejím velitelem se stal npor. Václav Kabeš.
1924
Informací o obou pancéřových Lancií je v tomto roce poměrně poskrovnu, první kterou se mi podařilo dohledat je, že pancéřové automobily č.1, 2 a 9 s osádkou šesti mužů odjely pod velením npor. Karla Kopeckého na cvičení do Bratislavy. Druhou je příděl zimní kožešinové výstroje, kdy 1. četa obrněných automobilů obdržela dva kožichy dlouhé, tři kožichy krátké, pět párů rukavic s koženou podšívkou a pět vlněných kukel. Řidičům (a jejich pomocníkům) osobních, nákladních a obrněných automobilů náležel kožich dlouhý. Řidičům motocyklů, střelcům tanků a obrněných automobilů náležel kožich krátký. Zimní výstroj se směla používat jen v čase, kdy jí bylo skutečně třeba z důvodu ochrany zdraví mužstva, o čemž rozhodoval velitel příslušné setniny.
1925
Obě Lancie jsou stále v Bratislavě, technický stav obrněného automobilu č.1 není dobrý, automobil musí být opraven. Dne 25. července je vyzván velitel 1. čety OA k urychlenému dokončení oprav z důvodu „vypravení obou čet z Bratislavy“ (1. a 6. četa OA).
1926
Od počátku roku se 1. četa OA nachází v Milovicích. V pátek 11. června je rtm. Josef Štipčák pověřen zhotovením snímků vozidel PÚV. Konkrétně se jedná o: obrněné automobily Fiat-Torino, Lancia, „P-A-I a P-A-II“, plazidlo Votruba-Věchet, automobily Renault a Citroen-Kegresse, tanky („kulometní, dělový a s radiostanicí“) a bojové vozy pancéřových vlaků resp. jejich vnitřní zařízení.
V pátek 15. září rota obrněných automobilů (ROA) odeslala do dílen automobilní zbrojovky obrněný automobil Lancia N-V-752 k adaptaci kol po havárii. V pondělí 6. prosince opravený vůz převzal v pražské automobilní zbrojovce kpt. J. Sovadina a spolu s jedním řidičem jej po vlastní ose převezl do Milovic.
Obr. Havárie Lancie ev. č. N-V-752, při níž došlo k utržení přední nápravy, v pozadí jsou patrny obrněné automobily PA-I, PA-II a prototyp PA-III (OA vz. 27)
1927
Obě Lancie jsou v Milovicích sporadicky využívány k výcviku řidičů, jejich technický stav je velmi dobrý. V této době se vše u PÚV točí kolem obrněných automobilů PA-II, k útvaru průběžně přichází nové obrněné automobily OA vz. 27 a současně se zkouší podvozky od firmy Tatra pro budoucí OA. vz. 30. Změna nastane až v druhé polovině roku, kdy jsou Lancie využívány k výcviku důstojníků PÚV a s nadsázkou dá se říci, že to co najezdí do konce roku, neujely po celou dobu službu v naší armádě.
V sobotu 29. října povolil zástupce velitele PÚV (mjr. Hranáč) rtm. V. Příborskému cvičnou jízdu (Milovice – Nymburk – Milovice) s obrněným automobilem Lancia N-VII-751. Druhá Lancia N-VII-752 se vydá na cestu na trase Milovice – Ml. Boleslav – Milovice, řídí ji rtm. Fr. Sobotka.
V pondělí 31. října vykoná por. L. Hrubeš cvičnou jízdu (Milovice – Vlkava – Milovice) s obrněným automobilem Lancia N-VII-752. V pátek 4. listopadu se stejným automobilem se vydá na cvičnou jízdu po trase Milovice – Mělník – Milovice.
V pondělí 7. listopadu povolí zástupce velitele PÚV por. Jindřichu Průšovi cvičnou jízdu (Milovice – Nymburk – Milovice) s obrněným automobilem Lancia N-VII-751. O den později se v řízení zdokonaluje rtm. Koubík se stejným obrněným automobilem na trase Milovice – Mladá Boleslav – Milovice.
Ve středu 9. listopadu kpt. Ullrich spolu s por. Průšou vyráží na trasu Milovice – Kolín – Milovice s obrněným automobilem Lancia policejního čísla N-VII-752. O den později vykoná cvičnou jízdu npor. Breiský s obrněným automobilem Lancia policejního čísla N-VII-751 na trase Milovice – Stará Boleslav – Milovice. Téhož dne řídí rtm. Appeltauer obrněný automobil Lancia policejního čísla N-VII-752 v úseku Milovice – Český Brod – Milovice.
V pátek 11. listopadu provedl npor. Mautner cvičnou jízdu s obrněným automobilem Lancia policejního čísla N-VII-751 na trase Milovice – Kolín – Milovice a por. Dvořák cvičnou jízdu s obrněným automobilem Lancia policejního čísla N-VII-752 na trase Milovice – Mělník – Milovice. Následný den vykoná por. Šubrt cvičnou jízdu s obrněným automobilem Lancia policejního čísla N-VII-751 na trase Milovice – Mělník – Milovice a npor. Čáni s obrněným automobilem Lancia policejního čísla N-VII-752 na trase Milovice – Sojovice – Milovice. O dva dny později vykonal kpt. Němec povinou cvičnou jízdu s obrněným automobilem Lancia policejního čísla N-VII-751 na trase Milovice – Mladá Boleslav – Milovice.
V úterý 15. listopadu vyráží škpt. Ullrich na cvičnou jízdu s obrněným automobilem Lancia policejního čísla N-VII-751 na trase Milovice – Kbely – Milovice.
V pondělí 21. listopadu npor. Kopecký vykonal cvičnou jízdu s obrněným automobilem Lancia policejního čísla N-VII-751 na trase Milovice – Mladá Boleslav – Milovice. Po této jízdě jsou oba obrněné automobily „zazimovány“, což znamená zaparkovány v garáži, ošetřeny (promazány) a z chladičů je vypuštěna voda.
Obr. Jediná známá fotografie obrněného automobilu č. 1
1928 – 1939
Na jaře roku 1928 jsou Lancie používané k výcviku, milovický vojenský tábor však neopouští. Stejně tomu je i v první polovině roku 1929. Intenzivní výcvik se však „podepíše“ na technickém stavu obou obrněných automobilů, které musí projít generální opravou. Lancia N-VII-752 je čtvrtek 26. července 1928 převzata po generální opravě v automobilní zbrojovce v Praze Vršovicích. Druhý obrněný automobil Lancia N-VII-751 je v automobilní zbrojovce ve Vršovicích převzat po opravě ve čtvrtek 2. srpna 1929.
Ve dnech 25. – 28. října 1929 v Milovicích probíhají oslavy státního svátku. V těchto dnech se mužstvo i gážisté účastní divadelních představení, přednášek a sportovních závodů. V den státního svátku se koná přísaha nováčků spojená s přehlídkou PÚV. Před tribunou je umístěn tank Renault a obrněný automobil Lancia.
Ve středu 12. prosince 1929 nařídil velitel PÚV postavit „asistenční četu O.A. „Lancia“ pro vánoční svátky a novoroční období. Četu tvořily obě obrněné Lancie, jeden motocykl s přívěsem a jeden nákladní automobil.
V sobotu 15. února 1930 přichází k PÚV nový velitel, stává se jím plk. Antonín Pavlík, dosavadní velitel plk. František Valenta odchází k hraničářskému praporu 10.
Ve čtvrtek 5. června 1930 se konala praktická ukázka spojená s odbornou přednáškou o tancích Renault a obrněných automobilech Lancia, P.A.II, Tatra a P.A.I pro příslušníky jezdeckého učiliště.
V pondělí 9. února 1931 se vydala kolona motocyklů, osobních, nákladních a obrněných automobilů z Milovic do Mladé Boleslavi, kde příslušníci PÚV navštívili automobilku. Exkurse se účastnili důstojníci, rotmistři a mužstvo od Roty obrněných automobilů 1 (62 mužů), Roty obrněných automobilů 2 (59 mužů) a Náhradní roty (2 muži). K dopravě jsou využity nejen motocykly, osobní a nákladní automobily, ale i lehké a těžké obrněné automobily. Rota obrněných automobilů 1 (ROA 1) přistavila mimo obou Lancií N-VII-751 a N-VII-752 i dva obrněné automobily PA-I ev. č. N-IX-9 a N-IX-10, tři PA-II ev. č. N-IX-64, N-IX-65, N-IX-66 a dva OA vz. 27 ev. č. N-IX-201, N-IX-216. Veškerá vozidla měla jet v koloně v tomto pořadí: osobní vozy, lehké obrněné automobily, těžké obrněné automobily, nákladní vozy a motocykly. Velitelem kolony byl určen pplk. Josef Morávek.
V neděli 20. září 1931 ROA 1 přistavila jeden obrněný automobil s osádkou a třemi kulomety se cvičným střelivem pro potřeby filmové společnosti A-B Barrandov. Domnívám se, že se jedná o natáčení filmu Třetí rota.
Pro roky 1932 a 1933 se mi nepodařilo dohledat žádné informace o obou Lanciích, ani v denních rozkazech není o těchto bojových vozech žádná zmínka. První a zároveň jedna z posledních informací pochází až z roku 1934, kdy se sešla komise mající posoudit technický stav obou obrněných automobilů a sepsat návrh na vyřazení. V této době mají oba obrněné automobily nová policejní čísla: Lancia č.1 – 13.004, Lancia č. 2 – 13.005.
Počátkem července 1935 jsou obě Lancie odstrojeny a jejich brnění v Milovicích uloženo. V sobotu 13. července 1935 jsou oba podvozky zapřažené za nákladní automobily a po vlastní ose odvlečeny do mladoboleslavské Škodovky k adaptaci na školní vozidla. Předáním podvozků firmě je pověřen šrtm. Augustin Kouřík. Školní podvozky jsou 1. března 1937 v automobilce převzaty. Podvozek 13.004 je vlakem odeslán do Olomouce k Pluku útočné vozby 2, podvozek 13.005 je vlakem odeslán do Turčianského Sv. Martina k PÚV 3, kde je ještě 11. srpna 1939 evidován jako: „podvozek Lancia v rezu ako školná pom.“
Poděkování autora za rady a pomoc náleží především Jiřímu Tintěrovi, Ing. Janu Peleškovi, Ph.D., PhDr. Marianu Uhrinovi, Ph.D. , PhDr. Ivanu Fuksovi a Martinu Říhovi.
Foto: archiv VHU, Difrologického klubu a autora
Prameny:
VHA Praha
Archiv Difrologického klubu
Vladimír Francev – Československá obrněná vozidla