Rota Nazdar | Rumunské stříkačky

21 Bře Rumunské stříkačky

Posted at 23:26h Články, Odborné historické články by Dušan Klavík

Jaroslav Špitálský

Vážení čtenáři k sepsání krátkého článku o policejních automobilech Praga-TN SPE mě přiměla fotografie, kterou mi poslal kamarád Martin Říha. Díky ní jsem se nadšeně pustil do vyhledání archivních spisů majících spojitost s tímto obrněným automobilem. Se smutkem jsem konstatoval, že o výrobě a prodeji Praga-TN SPE se dochovalo v archivech velmi málo informací a v tuto chvíli si dovolím zpochybnit práce, které do této doby byly o těchto vozech sepsány. Opravdu jsem poctivě prošel zápisy z ředitelských porad, kartony obsahující spisy nabídek obrněné techniky zahraničním zákazníkům, žádosti MNO o schválení předvedení pancéřových vozů zahraničním zájemcům, zápisy o návštěvách v ČKD, atd. V mém bádání mi velmi pomohl „prezident Difrologického klubu“ Jiří Tintěra, tím že mi poskytl své poznámky z roku 1984 se záznamy spisů týkajících se TN SPE, jež se nacházely v bývalém podnikovém archivu ČKD. Úmyslně píši, že nacházely. Protože po zrušení podnikového archivu ČKD a následném přemístění části archiválií do Státního oblastního archivu není možné spisy dohledat. Od roku 1984 uběhla spousta času, dříve se s archiváliemi nezacházelo tak jako dnes, kdy si je badatel může prohlédnout pouze pod dozorem a dotýkat se jich jen v bílých rukavicích. V době minulé se kartony půjčovaly i k domácímu studiu a precizně se při vracení nekontroloval obsah kartonu tak jako dnes. V současné době je každý spis očíslován, a i přes to že jsou v badatelně kamery, tak je kontrolováno, zdali něco v kartonu nechybí. Ale to jsem trochu odbočil od původního tématu.

V současné době s určitostí nemohu říci, jaký byl skutečný počet vyrobených a prodaných policejních vozů typu Praga -TN SPE. Jediné co je jisté, že vývoj policejního automobilu byl zahájen již v roce 1934, což dokládají výkresy „0-SIL-419 Vodní nádrž TN SPE“ a „0-SIL-421 Sestava TN SPE“. Autorem konstrukce byl ing. Dvorský. Nyní ještě k označení výkresů: 0 – značí rozměr výkresu, SIL – označuje konstrukční oddělení – silniční vozy, TN – typ nákladního vozu a SPE – konstrukční oddělení Speciální stroje.

Obr. Rekonstrukce TN SPE, kterou zhotovil dle dochované dokumentace Ivan Bajtoš ve spolupráci s Difrologickým klubem v roce 1985.

Otázkou je, proč konstrukční kancelář SPE zahájila vývoj obrněného policejního automobilu. Byl tento automobil původně konstruován jako policejní, či se jednalo o ranný projekt rozstřikovacího vozu bojových otravných látek? Který byl v této době poptáván čs. brannou mocí. Nebo se jednalo o reakci na poptávku Ministerstva vnitra? S určitostí se dá říci, že v roce 1931 Škodovy závody zkonstruovaly a vyrobily ve spolupráci s Hasičskými závody první speciální obrněný automobil na objednávku Ministerstva vnitra. Tento policejní obrněný automobil nebo též pancéřová stříkačka, jak bylo vozidlo dobově nazýváno, měl sloužit Sboru uniformované stráže bezpečnosti k potírání demonstrací. Základ vozidla tvořil podvozek a motorový agregát nákladního automobilu Škoda 304. Policejní automobil měl na střeše instalovány tři věže, dvě pro lehké kulomety vz. 26 a jednu pro stříkačku (vodní dělo), která byla zásobována vodou z 3 500litrové nádrže.

Obr. Policejní automobil Škoda PA 304

Oldřich Pejs (píšící pod pseudonymem Pavel Pilař) ve své studii otištěné HPM 8/99 tvrdí, že na prototypu Praga-TNSPE se začalo pracovat již v roce 1934 a označuje jej jako Praga-TNSPE-34. Některé další zdroje uvádějí, že snad byly v roce 1934 vyrobeny tři sériové vozy. Já tyto informace nedokážu vyvrátit ani potvrdit. Domnívám se, že výroba byla zahájena mnohem později. Vzhledem k tomu, že se v roce 1934 začala připravovat výrobní dokumentace, také nějaký čas musela trvat i příprava k zahájení výroby jednotlivých součástí vozu. Předpokládám, že se část technologie vyráběla ve Slané a v Blansku. Dále s určitostí se čekalo několik měsíců na dodávku pancéřových plechů z Poldiny Huti. Proto si myslím, že první vozy vznikly až v roce 1935 nebo spíše 1936. Stále je otázkou, kdo si je objednal. Fakt je ten, že od konce roku 1934 probíhají jednání s Rumuny o dodávce bojových útočných vozů, nejprve se jedná o tančíky, později nákladní automobily či lehké a střední tanky. Již dávno předtím, se čile obchoduje s pěchotní a dělostřeleckou výzbrojí. Tak je možné, že v roce 1935 během některé z prvních návštěv rumunské delegace Prahy, obchodní oddělení ČKD nabídlo i možnost prodeje policejních automobilů TN SPE (takto zněl oficiální název vozidla, nikoli TNSPE-34. Označení TNSPE-34 vzniklo až v letech 1986 – 1999).

V tuto chvíli není zřejmé, jak zdatně si obchodní oddělení počínalo při nabízení TN SPE zahraničním zákazníkům. Nejstarší poptávka, kterou se mi podařilo dohledat, pochází z 24. června 1936, kdy argentinská policie má zájem o nákup nespecifikovaného množství „motobomba blindada Praga TNSPE“. Cena jednoho vozu měla činit 370 000,- Kč. Otázkou je, zdali výroba prvních policejních automobilů nebyla zahájena na základě této poptávky nebo i objednávky?

První informace o zájmu Rumunů o policejní automobily pochází z 20. listopadu 1936, kdy na ředitelské poradě ing. Freunda v referátu nazvaném „Pancéřové kropičky pro Rumunsko“ řekl: „Exportní oddělení vyjednává též s vyhlídkou na podepsání do 1. prosince tohoto roku dodávku 7 pancéřových kropiček pro Rumunsko. Otázka transferu je vyřešena a ČKD by dostala celý obnos 3 360 000,- velmi brzy a to tím způsobem, že by se na tamním volném trhu koupily Kč. Kalkulačně je cena pro ČKD výhodná.“

Dalším vážným zájemcem o policejní automobily je jugoslávské království. Dne 22. ledna 1937 na ředitelské poradě pan ředitel Růžička sdělil: „ … ministerstvo vnitra v Bělehradě se u ČKD poptává na 8 pancéřových stříkaček pro tamní policii. Ježto však automobilka nemá v přítomné době podobných chassis, táži se pana ředitele Šorela, zda se má tato poptávka odmítnout?“ Na to pan ředitel Šorel odpověděl: „Skutečně toho času automobilka potřebných chassis nemá, nemá ani vozy TN. Budou opět k dispozici v roce 1938 a mohla by pak býti vyřízena i výše zmíněná dodávka pancéřových stříkaček v případě, že by se Jugoslávie s takovouto dodací lhůtou spokojila.“

Ve snaze neztratit zakázku z důvodu naplněných výrobních kapacit, připravila konstrukční kancelář projekt Praga RN SPE s tím, že by pro Jugoslávii byly použity podvozky nákladních automobilů RN vyráběných pro Rumunsko. V této době také o pancéřové stříkačky projevilo zájem Řecko a Turecko. To vedlo k tomu, že se začalo pracovat na vylepšené verzi TN SPE – 37, což dokládají výkresy „0-SIL-221 Nádrž vozu TN SPE-37“ a „0-SIL-445 Sestava TN SPE-37“. Autorem byl slánský konstruktér ing. Šubín.

Obr. Rekonstrukce TN SPE-37, kterou zhotovil dle dochované dokumentace Ivan Bajtoš ve spolupráci s Difrologickým klubem v roce 1985.

Jak jsem na začátku zmínil, s určitostí nedokážu určit přesný počet vyrobených vozů. Dá se předpokládat, že dle smlouvy bylo sedm TN SPE vyvezeno do Rumunska. Z dobových fotografií se dá přesně určit, že minimálně dva kusy byly ve verzi TN SPE a čtyři TN SPE-37. Duo O. Pejs a I. Pejčoch v knize Obrněná technika 5 uvádějí dvě svědectví o použití policejních vozů TN SPE: „První podává Prágai Magyar Hirlap ze 14. května 1936, který přináší snímek zasahujícího TN SPE-34 (správně TN SPE) při prvomájových studentských demonstracích v Bukurešti. Druhé západní korespondentka R. Waldecková, která byla v roce 1940 svědkem jejich nasazení proti demonstrantům v Bukurešti, protestujícím proti výsledkům druhé vídeňské arbitráže, tj. ztrátě Transylvánie.“ V pozdější době byly údajně policejní automobily předány bukurešťským hasičům, přičemž v této době měly mít barvu karoserie modrou. Předání hasičům by dokazovalo zachování jednoho vozu v depozitu bukurešťského hasičského muzea. Jsem si plně vědom, že tento článek přinesl více otázek než odpovědí. Ale zásadní a informace je, že jeden stroj tohoto typu se dochoval do dnešních dnů, což je úžasné.

Obr. Rumunské policejní automobily, fotografie je opatřena doplňujícím označením, 34 – značí TN SPE a 37 – značí TN SPE-37.

Obr. Produkty ČKD pěkně pohromadě, TN SPE, tančík AH-IV-R a Praga RV.

Konstrukční řešení policejního automobilu TN SPE: který byl určen pro pohyb po zpevněných komunikacích a tedy naprosto nevhodný k jízdě v terénu. K pohonu byl využíván řadový zážehový, vodou chlazený šestiválcový motor, o obsahu 7 069 m3 a maximálním výkonu 85 ks při 1 600 otáčkách za minutu. V obrněném automobilu byla instalována sériově vyráběná čtyřrychlostní převodová skříň, umožňující řazení čtyř rychlostních stupňů vpřed a jednoho vzad. Vozidlo bylo schopno dosáhnout rychlosti 40 km/hod. Poháněna byla pouze zadní kola. Rozměry vozidla jsou následující: délka 7 985 mm, šířka 2 200 mm, výška 2 650 (bez věže) mm a světlá výška 250 mm. Celková hmotnost vozidla: bez osádky, kterou tvořili 3 muži, činila cca 12 000 kg. Karoserie byla zhotovena jak z pancéřového, tak i obyčejného plechu. Pancířem o síle 4 mm byl kryt motorový a bojový prostor. Věž byla zhotovena z pancéřového plechu 8 mm silného. Karoserie nad nádrží a zadní část vozu zhotovena z obyčejného plechu, jehož síla není uvedena. Nádrž na vodu pojala cca 5 000 litrů. Palivová nádrž o obsahu 160 litrů benzinu, vystačila cca na 200 km. Hlavní výzbrojí policejního automobilu se stalo vodní dělo tvořené soustavou čerpadel a proudnice, která dokázala metat proud vody v množství 2 000 l/min. pod tlakem 30 atm. Do vody v cisterně se přidával těžko smytelný roztok barviva, jež měl sloužit k identifikaci zasažených lidí. Pro případ krajní nouze měl k obraně osádky sloužit kulomet ZB 30 ráže 7.92 mm, pro který bylo ve vozidle vezeno 1 000 nábojů. Dále se ve voze nacházelo šest tlakových láhví o objemu 100 m3se slzným plynem a sto ručních granátů se slzným plynem.

obr. Policejní automobil TN SPE, fotografovaný v areálu automobilky Praga v Libni.

Obr. Rekonstrukce TN SPE, kterou zhotovil dle dochované dokumentace Ivan Bajtoš ve spolupráci s Difrologickým klubem v roce 1985.

Konstrukční řešení policejního automobilu TN SPE-37: jehož jízdní vlastnosti jsou stejné jako u typu TN SPE. K pohonu byl využíván řadový zážehový, vodou chlazený šestiválcový motor, o obsahu 7 793 m3 a maximálním výkonu 104 ks při 2 000 otáčkách za minutu. V obrněném automobilu byla instalována sériově vyráběná čtyřrychlostní převodová skříň, shodná jako u TN SPE. Díky silnějšímu motoru byla maximální rychlost vozidla 50 km/hod. A dokonce se zvýšil i dojezd (akční rádius) vozidla na 250 km. Rozměry a hmotnost jsou shodné s TN SPE. Karoserie byla zhotovena jak z pancéřového, tak i obyčejného plechu. Síla pancíře stejná jako u TN SPE. Tvar karoserie pozměněn, resp. i nádrže, která byla v zadní části více zkosená, pro zlepšení výhledu z věže na záď vozu. Z důvodu zachování objemu nádrže, došlo i k jejímu rozšíření, čímž se nakonec objem zvýšil o 200 litrů. Výzbroj shodná s TN SPE. Drobné vylepšení bojového prostoru poskytly průzory kryté „neprůstřelnými“ skly Tryplex a ventilátor v levé boční stěně.

Obr. Policejní automobil TN SPE-37, fotografovaný v areálu automobilky Praga v Libni.

Obr. Sedadlo řidiče TN SPE-37, kromě přístrojů běžných pro nákladní automobil, má i dva tlakoměry pro sledování tlaku čerpadel a panel s vypínači a kontrolkami čerpadel a nádrží. Průzory byly chráněny bloky neprůstřelného skla.

Obr. Vnitřek věže s kulometem a schránkami s municí. V každé bylo dvě stě nábojů v deseti zásobnících. Věž neměla motorické otáčení a musela být natáčená ručně. Ve strupu věže byl umístěn příklop.