Rota Nazdar | Výcvik tankařů ve Velké Británii

13 Čvc Výcvik tankařů ve Velké Británii

Posted at 10:52h Články, Odborné historické články by Dušan Klavík

Jaroslav Špitálský

V závěru článku věnovanému výcviku střelců ÚV npor. pěch. Ladislav Hrubeš napsal: …některé tankové jednotky cizích armád jsou cvičeny pomůckami, které se nám zdají vojenským přepychem. Domnívám se, že nebude na škodu, když se seznámíme i s výcvikem britských tankařů.

V meziválečném období se českoslovenští důstojníci poměrně často účastnili vojenských cvičení ve Velké Británii. V květnu 1938 malá delegace Čechoslováků navštívila školu obrněných vozidel v Bovingtonu.

Tábor v Bovingtonu založilo britské Ministerstvo války v roce 1916 jako školící zařízení pro osádky tanků. Po ukončení Velké války se tanky vrátily z francouzských bojišť zpět do Bovingtonu a valná část obrněných vozidel následně skončila ve šrotu. Nicméně malé množství nejméně poškozených vozidel zde zůstalo zachováno. V roce 1923 spisovatel Rudyard Kipling navštívil Bovington a doporučil zde zřízení muzea. Muzeum vzniklo, dle tvrzení našich důstojníků se v něm roku 1938 nacházely všechny typy tanků od r. 1915 a vzpomínky na jednotlivé bitvy tankového sboru ve světové válce.

Bovingtonské učiliště se nacházelo v jednoduchých dřevěných barácích, naši důstojníci hodnotili výcvikové středisko následovně: V Anglii vůbec někdy překvapuje velká šetrnost a „improvisace“. V jedné části učiliště byl stanový tábor. Anglický voják je zvyklý spát pod stanem skoro celý rok. Stany ovšem mají dřevěné podlahy a téměř nikdy tu nemrzne. Učiliště pozůstává z dřevěných baráků, ve vyučovacích místnostech se ani za chladného počasí netopí.

První kroky delegace zavítaly do budovy, ve které se nacházela místnost, v níž byly na podstavcích umístěny kulomety a kanony. Tyto zbraně sloužily k technickému a střeleckému výcviku.

Obr. Tankový kanon určený ke střeleckému výcviku.

Pak následovala prohlídka další budovy, která byla kruhová o průměru cca 10 metrů. Na stěnách byly namalovány krajiny všech rázů a barev a v nich tanky v různé velikosti, jak se jeví na různé vzdálenosti. Uprostřed místnosti stál na kloubovém čepu trenažór, jehož vnitřní část odpovídala bojovému prostoru tanku. Trenažór bylo možné vykláněti a nakláněti a tím imitovat pohyb jedoucího bojového vozidla. To dále umocňovalo i zařízení tvořící hlomoz, které napodobovalo zvuk jedoucího obrněného vozu. K znázornění výstřelu kanonu sloužila pistole střílející „slepými“ náboji. Samotný zásah označil světelný kulomet, jež po stisknutí spouště, osvětlil v namalované krajině bod dopadu střely. Nad trenažérem byl umístěn i projekční přístroj, kterým instruktor vrhal na různá místa v krajině světelné skvrny znázorňující nepřátelskou palbu. Žák musel na tyto zahájit co nejdříve palbu.

obr. Trenažér sloužící k výcviku zaměřování a ovládání tankového kanonu.

V jiné budově se nacházela střelnice, ve které byly trenažéry pro cvičnou kulometnou střelbu, jejichž pohyb připomínal lodi na rozbouřeném moři. Jako cíle zde byly tanky s podélným, příčným či šikmým pohybem, jež se ovládaly elektricky. Dále z písku vykukovaly protitankové zbraně, které mohl instruktor střídavě zapínat. V zadní části střelničky byly jako cíle umístěny větrníky.

Poslední budova, kterou si delegace prohlédla, sloužila k výcviku v řízení tanků. Zde se nacházela tanková chasis, která se otáčela kolem příčné osy. Instruktor sedící vedle žáka mohl vzduchovými pumpami naklánět celé chasis dopředu a dozadu, jako když tank projíždí nerovným terénem. Tahem motoru se překonával tlak vzduchu. Žák musel měnit rychlost v závislosti na poloze chasis a tahu motoru. Tento předvýcvik byl mnohem levnější než výcvik ve skutečných tancích.

obr. Chasis pro výcvik řidičů.

Základní výcvik trval 27 týdnů a byl rozdělen následovně: pět týdnů výcvik vojáka (náš pěší), sedm týdnů výcvik základní, šest týdnů výcvik řidičský, šest týdnů výcvik střelecký a tři týdny údržba vozidel. Před zahájením výcviku byli žáci rozděleni do skupin po sedmi až osmi mužích. V každé skupině si dále instruktor rozdělil žáky na nejlepší, střední a tvrdé. Pak se vytvořily skupiny nové, aby se v nich soustředili žáci stejné hodnoty. Zásada výuky byla taková, že se žáci učili jen a jen na modelech a nic na papíře. Učiliště z tohoto důvodu nakupovalo havarované vozy, které byly rozřezávány a používalo se jich jako výukových modelů.

Obr. První den nováčků ve škole obrněných vozidel v Bovingtonu.

Dle názoru československých důstojníků byl hlavní rozdíl oproti našim kasárnám v tom, že v Bovingtonu se nacházelo více hřišť na tenis a golf, dále zde bylo více tělocvičen a proti důstojnické jídelně se nacházela ohromná louka s překážkami pro závody ve skoku a běhu.