28 Bře Foto týdne – výstroj paraskupiny ZINC
Vystavený operační materiál výsadku ZINC nalezený na místě seskoku u slovenské obce Gbely, zřetelné jsou výsadkové kombinézy včetně tří ochranných přileb, padáky a vystélkové podložky z gumou zpevněné mořské trávy tzv. hairlock, které chránily radiostanice při shozu před poškozením.
Přesně před 75 lety, byla v noci z 27. na 28. března 1942, vysazena paraskupina ZINC, vyslaná exilovým československým Ministerstvem národní obrany ve Velké Británii. Skupina byla Hallifaxem s polskou posádkou kvůli navigační chybě vysazena místo na Moravě, ve slovenské obci Kbely. Výsadek ve složení velitel npor. Oldřich Pechal, rtm. Arnošt Mikš a čet. radista Viliam Gerik, měl za úkol zřídit zpravodajskou síť na Jižní Moravě, podobnou té, kterou vybudovala skupina Silver-A na Pardubicku a organizovat sabotážní akce i s pomocí budoucích výsadků. K tomuto účelu byla vybavena dvěma kompletními radiostanicemi Lípa pro domácí odboj, kufříkovou radiosoupravou Mk.V a značným finančním obnosem. Bohužel skupinu od počátku provázela smůla a nepodařilo se jí splnit dané úkoly. Ihned po výsadku, když parašutisté zjistili, že se nachází na Slovensku, ukryli provizorně vysílačky a vybaveni pouze jednou agenturní stanicí a kufříky s penězi, se pro přechod hranic ze Slovenska do Čech rozhodli rozdělit. Mikš s Gerikem společně prošli nepozorovaně, ale Pechal, který šel za nimi, byl zadržen dvěma německými celníky, kteří ho aniž by provedli osobní prohlídku, chtěli převézt na výslech. Pechal využil chvíle a oba zastřelil, nicméně v rozrušení si od nich neodebral své zabavené dokumenty. Ty obsahovaly nepochopitelně pravdivé osobní informace pouze s mírně pozměněným jménem, takže ho Gestapo brzy identifikovalo. Od té doby se stal štvancem, bylo po něm v Protektorátu vyhlášeno pátrání, musel se skrývat a často měnit úkryty. Se svými podřízenými ze skupiny, kterým se mezitím podařilo uchytit v Buchlovicích na záchytné adrese, se Pechal shledal ve Vřesovicích u svých rodičů, kde mu bylo sděleno, že radiosouprava je nefunkční a nedokážou se tak spojit s VRÚ v Londýně. Pechal v této situaci rozhodl, aby Mikš s Gerikem odjeli do Prahy a pokusili se spojit s tamním odbojem a výsadky. Sám Pechal zůstal ve Vřesovicích, aby byl nablízku rodině, kterou Gestapo. V té době získal Pechal pomoc kyjovských odbojářů. Mikšovi se podařilo v Praze spojit s Adolfem Opálkou (OUT DISTANCE) a Josefem Valčíkem (SILVER-A), nakonec však zemřel vlastní rukou, poté co byl těžce raněn v přestřelce s četníky u obce Požáry na Křivoklátsku. Tam se pokoušel 30.dubna 1942 s odbojářem Josefem Kusým vyzvednout ukrytý materiál skupin BIOSCOP a BIVOUAC, o kterém však již Gestapo vědělo a místo nechalo sledovat.
Viliam Gerik se v bezradné situaci, kdy se nedokázal v Praze uchytit na žádné záchytné adrese, sám přihlásil na Gestapu a stal se jeho spolupracovníkem. Němcům vyzradil vše co věděl o své skupině i o OUT DISTANCE s nimiž byli ve stejný den vysazeni. Později se však pokusil ze spolupráce vymanit a varovat Londýn, avšak byl odhalen a poslán do koncentračního tábora. Válku přežil, nicméně v roce 1947 byl odsouzen za vlastizradu a popraven.
Pechal byl nakonec pomocí konfidenta Viktora Ryšánka vlákán do léčky a po hrdinném pěstním souboji s gestapáckou přesilou zatčen, brutálně mučen a 22.9.1942 popraven oběšením v koncentračním táboře Mauthausen, aniž by něco vyzradil. Jeho odolnost vůči Gestapu a mučení byla obdivuhodná, nepromluvil ani poté co mu němci vyvraždili celou rodinu.