Obrněný automobil Škoda-Praga L

09 Mar Obrněný automobil Škoda-Praga L

Jaroslav Špitálský

obr. Obrněný automobil Škoda-Praga L

   První dva obrněné automobily přivezli legionáři z Itálie, jednalo se o typ Lancia. Vrchní velení čs. branné moci však požaduje více pancéřových automobilů. Proto koncem října roku 1919 zbrojní odbor M.N.O. vyzívá První československou továrnu na stroje v Praze, automobilku Laurin & Klement a Akciovou společnost, dříve Škodovy závody, se sídlem v Plzni k podání nabídky pro dodání obrněných automobilů. V plzeňských Škodových závodech, již v roce 1919, ing. Hanč předkládá několik konstrukčních řešení bojových vozů využívajících podvozek a motor osobního automobilu firmy Laurin & Klement typu M.h.i.. Zbrojní odbor však trvá na užití podvozků nákladních automobilů, proto ing. Hanž navrhuje obrněné vozidlo využívající podvozek italského nákladního automobilu Fiat 18 BL. Projekt je schválen a firma dodává dvanáct pancéřových vozidel označovaných jako Fiat-Torino.

obr. Improvisovaný obrněný automobil Škoda-Fiat 18 BL.

obr. Návrh ing. Hanče obrněného automobilu na podvozku osobního automobilu Laurin & Klement M.h.i. se stal předlohou pro obrněný automobil Škoda-Praga L. Dle projektu se řidičské stanoviště nacházelo jak v přední, tak i zadní části vozidla.

obr. Návrh ing. Hanče na obrněný automobil na podvozku osobního automobilu Laurin & Klement M.h.i. se stal předlohou pro konstrukci obrněných automobilů Fiat-Torino.

V červnu 1920 náčelník generálního štábu čs. vojsk generál Maurice Pellé se vyjádřil o obrněných automobilech Fiat-Torino následovně: „Jsou to automitraillésy příležitostné. Jeví nedokonalosti, o nichž docela dobře vědí kompetentní oddělení M.N.O. jelikož však je nutno, uvésti ihned ve službu obrněné automitraillésy nebylo ještě možno na základě posavadních studií konstruovati vhodné rámce (Chassis). V těchto studiích se ostatně pokračuje.“  V této době ing. Hanč pracoval na projektu nového obrněného automobilu, který měl být postaven na podvozku nákladního automobilu Praga, série L7. Pancéřové automobily Fiat-Torino měly mnoho nedostatků. Například je při ústupu nebylo možné na silnici bezpečně a rychle otočit. Z tohoto důvodu „Škoda-Praga L7“ má řidičská stanoviště jak v přední, tak i v zadní části vozu, přičemž řízená je jen přední náprava.

obr. Návrh pancéřového automobilu Praga L.

   Na podzim roku 1920 je ve Škodových závodech prototyp Praga L v rozpracovaném stavu předveden zástupcům vojenské správy. Na jaře roku 1921 se konají prvé zkušební jízdy. V červenci 1921 je automobil předveden zástupcům V. zbrojního odboru a důstojníkům V.Z.B.Ú. (Velitelství zvláštních bojových útvarů), kteří mají ke konstrukci výhrady, přesto v prosinci 1921 vojenská správa vozidlo zakoupí za 539 460,- Kč.

obr. Nepříliš kvalitní xerox kopie fotografie, jejíž originál se nacházel v bývalém podnikovém archivu Škodových závodů. Díky číslu negativu se podařilo zjistit, že obrněný automobil byl fotografován 10. května 1921. Fotografii zhotovil J. Kraus.

Technický popis „Improvisovaného obrněné automobilu Škoda-Praga L“:

Charakteristika:

Obrněný automobil určený pro pohyb po komunikacích, nevhodný k jízdě v terénu.

Motor: zážehový, čtyřdobý, vodou chlazený, o obsahu 3 824 cm3 a maximálním výkonu 44 ks při 1 200 otáčkách za minutu.

Převodová skříň: čtyřstupňová.

Přenos síly od motoru na zadní kola: přes hnací hřídel.

Brzdy: mechanické, a to jedna nožní uváděna jako „převodová“ a druhá ruční působící na zadní kola.

Podvozek: byl odpérován eliptickými pásovými péry, rozvor nápravy činil 3 600 mm. Automobil byl vybaven ocelovými loukoťovými koly chráněnými pancéřovými disky. Kola měla plné pryžové obruče o rozměru 9200 x 120 mm.

Maximální rychlost: 40 km/hod.

Osádka: 3 muži.

Brnění: pancéřové skříně zhotoveno z 5 mm pancéřového plechu.

Rozměry vozidla: Délka 5 100 mm, šířka 1 940 mm, výška 2 550 mm a světlá výška 500 mm.

Celková hmotnost vozidla: bez osádky činila cca 4 000 kg. Brnění 1 480 kg, kulomet Maxim s lafetou 50 kg, 37mm kanon s lafetou 150 kg, munice pro kulomet 200 kg, munice pro kanon 100 kg, benzin 100 kg, výstroj 200 kg, 3 muži osádky 240 kg. Celková váha bez chassis asi 2 500 kg.

Výzbroj: tvořil těžký kulomet Maxim 08 na jedné straně věže a kanon Škoda ráže 3.7 cm d/27 na opačné straně věže. V bojovém prostoru bylo uloženo 100 nábojů pro kanon a 5 000 pro kulomet.

obr. Konstrukční řešení obrněného automobilu Škoda-Praga L7, navržené ing. Hančem.

   Do současné doby se nepodařilo dohledat veškeré spisy týkající se „pancéřáku“ Praga L, je možné, že se ani nedochovaly. Proto s určitostí nelze říci co se dělo v období od prosince roku 1921 do srpna 1922. Z kroniky PÚV se dozvídáme, že 19. srpna 1921 večer odjel vlakem npor. Stanislav Ullrich spolu s jedním řidičem do Škodových závodů v Plzni, kde následující den převzal obrněný automobil Praga L, který po vlastní ose dopravili do Milovic.

obr. Obrněný automobil Praga L fotografovaný v Milovicích. Pro převoz z Plzně do Milovic byly policejní čísla zapůjčeny z obrněného automobilu č. 14 (Fiat-Torino).

   V Milovicích je obrněný automobil Praga přidělen k cvičné rotě, následně obdrží evidenční číslo 15 a „policejní číslo“ N-VII-969. Velitel cvičné roty npor. Ullrich neměl obrněný automobil č. 15 příliš v oblibě, z větší části za to mohly nedávné zkušenosti z jízdy z Plzně. Což částečně dokládá hlášení, kde napsal: vůz opatřený zadním volantem pro zpětnou jízdu, řízení nevyhovuje, poněvadž je náhon při zpětné jízdě na tatáž kola. Konstrukce pancéřového automobilu neodpovídá požadavkům na bojový vůz.

   Ve dnech 30. srpna až 5. září se kombinovaná četa obrněných automobilů účastní cvičení u Sedlčan, kde je přidělena 1. pěší divisi. Kombinovaná četa pod velením npor. Karla Janouška se skládala z obrněných automobilů č. 1, 2 a 15 a nákladního „Camionu Fiat“ dopravujícího pohonné hmoty, náhradní díly a výstroj osádek obrněných automobilů. Obrněné automobily č. 1 a 2 jsou typu Lancia a náležely k 1. četě obrněných automobilů. Obrněný automobil č. 15 (Praga L) patřil do stavu cvičné roty, po dobu cvičení se jeho velitelem stal npor. Ullrich. Během cvičení je automobil sledován v rámci jízdně – technických a taktických zkoušek. Po ukončení cvičení je bojové vozidlo Praga L dopraveno do Milovic, kde spolu s obrněnými automobily č. 9 a 10 (Fiat-Torino) slouží k výcviku řidičů.

obr. Obrněný automobil Praga L fotografovaný v Milovicích, pravděpodobně v květnu 1925 rtm. Štipčákem.

   V roce 1923 není v rozkazech Praporu útočné vozby o obrněném automobil žádná zmínka. Ve středu 5. března 1924 jsou u technické zprávy Praporu útočné vozby založeny nové kmenové listy, ve kterých obrněný automobil Praga- L již nefiguruje.

   Ve čtvrtek 10. září 1925 se schází komise mající posoudit technický stav obrněných automobilů Fiat-Torino a Praga-L. Verdikt komise je jednoznačný, osm pancéřových vozidel odstrojit a podvozky použít pro přestavbu na nákladní automobily. Obdobný případ se týkal i bojového vozu Praga-L, s tím že podvozek bude přestavěn na osobní vůz. Do konce roku je obrněný automobil Praga L „odpancéřován“ a karoserie uložena v Milovicích k pozdějšímu využití. V roce 1938 Ředitelství opevňovacích prací (Ř.O.P.) projevuje zájem o věže ze zrušených bojových vozů, které by se mohly použít na objektech stálého opevnění. K převodu věží od útočné vozby na Ř.O.P. však nedojde. Ve středu 27. ledna 1926 je podvozek z pancéřového automobilu Praga- L náležící již do stavu Roty obrněných automobilů odeslán po vlastní ose do pražské automobilky Českomoravská Kolben (automobilka Praga) k renovaci. V úterý 19. října 1926 kpt. Josef Sovadina přejímá renovovaný podvozek v automobilce Českomoravská Kolben a převáží jej do karosárny v Praze Strašnicích. Kde je 13. ledna 1927 kpt. Sovadinou převzat a převezen do automobilky Českomoravská Kolben k úpravě palivových nádrží. V pondělí 31. ledna 1927 v Pragovce automobil převzal rtm. Bohumil Drobník a „nový“ osobní vůz označovaný nyní jako typ „breaka po vlastní ose dopravil do Milovic. Ve středu 20. dubna 1927 technická správa PÚV přidělila osobnímu automobilu Praga-Break policejní číslo N-II-677, vůz určený k přepravě až dvanácti osob u jednotek útočné vozby poctivě slouží do 12. listopadu 1935, kdy je navržen ke zrušení.

obr. Osobní automobil Praga-Break policejního číslo N-II-677.

Na závěr si dovolím citovat Vladimíra Franceva: Pancéřový automobil Praga L sehrál důležitou roli ve vývoji obrněných automobilů, neboť byl převzat v roce 1922 s podmínkou, že Škodovy závody vyrobí další, mnohem dokonalejší obrněnec. Vzhledem k tomu, že auta v té době byla odkázána na úzké silnice, kde otáčení v bojové situaci pro ně mohlo představovat smrtelné nebezpečí, hlavní požadavek zněl: stejný rozsah rychlosti a manévru vpřed i vzad. Škodovy závody se začaly konstrukcí symetricky řešeného obrněného automobilu ihned zabývat, a tak brzy vznikla typová řada PA, která nejen uspokojila potřeby čs. branné moci, ale zároveň proslavila v polovině 20. let v tomto směru firmu po celém světě.

 

obr. Rekonstrukce vzhledu obrněného automobilu Praga L zhotovená Ivanem Bajtošem v roce 1986.

Poděkování autora za rady a pomoc náleží především Vladimíru Francevovi, Jiřímu Tintěrovi, Martinu Říhovi a Robertu Speychalovi.

Prameny:

VHA Praha

Archiv Difrologického klubu

Ota Holub – Československé tanky a tankisté

Vladimír Francev – Československá obrněná vozidla

Oldřich Pejs – První obrněné automobily zn. Škoda a Praga – HPM 6/97