Jaroslav Špitálský Zhoršující se mezinárodní vztahy mezi nacistickým Německem a Československou republikou vedly koncem třicátých let k modernizaci výzbroje a zvýšenému zbrojení. Tehdy nikdo nepochyboval o tom, že v nadcházejícím válečném konfliktu dojde k použití bojových otravných látek. Obyvatelstvo si zakupovalo ochranné prostředky, Ministerstvo národní obrany (MNO) zavádělo nové typy plynových masek a ochranných obleků proti bojovým chemickým látkám (BCHL). Na Slovensku se vyráběly otravné látky jako např. Yperit a Lewisit. Pracovalo se na konstrukcích zamořovacích automobilů a vagónů, dále na leteckých rozstřikovačů, chemických min a dělostřeleckých granátů, které bylo možné plnit otravnými látkami. Koncem roku 1937 vyvstala otázka, jakým způsobem budou ...
Značka Pro Pokračování Textu